USA prý sondují i umístění antiraket v Česku, politici to dementují

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ) na zprávu, že by Američané sondovali možnost umístit v Česku vedle radaru také střely, reagoval slovenským výrazem chýry, který označuje fámy či povídačky. „Nikdo nás neoslovil. Chýry,“ sdělil Právu Schwarzenberg.

Zprávu dementovali i další členové české vlády. „Žádná jednání o umístění raket tato vláda nevede. O raketách na území ČR se jednalo jen za vlád Jiřího Paroubka a Vladimíra Špidly. Jednáme o radaru, protože máme ověřeno, že je to pro českou veřejnost přijatelnější,“ reagoval pro Právo vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS).

Podobně se pro Právo vyjádřila ministraně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) ke konzultacím o raketách. „Za naší vlády nikoli. Ke konzultacím, které ohledně protiraketové obrany vedly předchozí vlády nebo předchozí ministři obrany se nemohu vyjadřovat, protože je neznám,“ sdělila Právu Parkanová.

Její slova potvrdil i mluvčí resortu. „Žádná jednání s představitelů ministerstva obrany na toto téma neprobíhají na žádné úrovni,“ řekl Právu mluvčí Andrej Čírtek.

Podle Gazety Wyborczy Američané sondovali u Čechů, zda by nesouhlasili s umístěním celé základny na svém území. Praha zřejmě neodmítla, ale dala najevo, že s ohledem na politickou situaci v zemi, kde je velmi silná opozice, by chtěla zůstat pouze u radaru.

Nabídka na modernizaci, kterou přivezli Američané do Varšavy na začátku dubna, byla podle diplomatických zdrojů deníku zajímavá, ale nedostačující. Poláci žádají dlouhodobou vojenskou pomoc a hlavně chtějí od USA získat protiraketový obranný systém Patriot.

Šéf zahraničního výboru Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) Právu řekl, že ze svého pobytu minulý týden v USA získal pocit, že Američané vnímají polské požadavky jako nereálné. „A to z důvodu amerických zákonů a zvyklostí. Tak velkou vojenskou pomoc by musel velmi pravděpodobně odsouhlasit Kongres,“ reagoval Hamáček s tím, že by to zřejmě bylo problematické. Možná i proto Spojené státy hledají jinou alternativu,“ uvedl Hamáček.

Na summitu NATO v Bukurešti Česko i Polsko za protiraketovou obranu usilovně lobovaly a Američané nyní nemusejí rozumět, proč by měli platit za něco, co obě země eminentně chtějí.

Hamáček nevyloučil, že se Spojené státy také mohou snažit tlačit na Polsko, aby ustoupilo ze svých požadavků. „Nicméně můj pocit je takový, že Poláci od Američanů nedostanou to, co chtějí,“ dodal Hamáček. Američané podle jeho soudu možnost, že se s Polskem nedohodnou, mají jako reálnou variantu.