Článek
Majetků se Herberstein domáhal už od začátku devadesátých let a od úřadů se marně požadoval potvrzení, že nikdy nepozbyl československého občanství. Ve stížnosti dědic tvrdil, že úřady o jeho žádosti rozhodly na základě neúplných důkazů. ÚS ale upozornil, že otec Jana Alexandra se za protektorátu i jménem svého syna přihlásil k německé národnosti.
„Stěžejní význam, jak na to poukázaly zvláště správní soudy, má nabytí německé státní příslušnosti na základě žádosti o určení německé národní příslušnosti v období zvýšeného ohrožení republiky, jímž došlo k pozbytí československého občanství. Tuto žádost podal za stěžovatele jeho otec a žádost byla říšskými orgány kladně vyřízena,“ konstatovali soudci v čele se Stanislavem Balíkem.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
ÚS: Důkazy hovoří jasně
Po skončení okupace Herbersteinova matka požádala o zachování československého občanství, úřady jí ale na základě shromážděných podkladů nevyhověly. Herberstein při restitučních sporech tvrdil, že se na konci války jako mladík účastnil osvobozovacích bojů.
„Podání žádosti o určení německé národní příslušnosti k říšským orgánům a její kladné vyřízení se stalo nezvratným důkazem, že i stěžovatel se stal říšským občanem. Správní orgány v této souvislosti provedly obsáhlé důkazy archivními a dalšími materiály,“ zakončili nekompromisně soudci.