Článek
Podnět k zrušení celého zákona dali loni v říjnu opoziční poslanci, ÚS jeho projednávání rozdělil do tří částí.
Ústavní soud ve středu řeší třetí, sociální část vládní reformy včetně takzvané třírychlostní rodičovské dovolené a přídavků na děti. K důležitým sociálním bodům patří také úpravy nemocenské, podpory v nezaměstnanosti a porodného.
Předseda KSČM Vojtěch Filip, jeden ze zákonodárců navrhujících zrušení zákona, navrhl, aby soud vyslechl lidoveckého poslance a kritika poplatků Ludvíka Hovorku, který jako jediný koaliční zákonodárce reformu při projednávání v Poslanecké sněmovně nepodpořil.
"Někteří poslanci vládní koalice byli pod nesmírným tlakem, který by se mohl za určitých okolností označit jako vydírání. Vzhledem k tomu, že celá reforma stojí na tomto nemístném tlaku na poslance a také na dvou přeběhlících, kteří v podstatě zradili volební programy, je evidentní, že ústavní čistota tady neexistuje,“ zdůvodnil Právu svůj návrh. Soudci po krátké poradě Filipův návrh odmítli.
Němcova: poslanci nátlaku nepodléhají
Místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) považovala výslech za zbytečný. "Do parlamentu vstupují dospělí lidé, vědomí si svého slibu, a neměli by podléhat jakémukoliv nátlaku," řekla soudu.
Vláda řadu změn různých zákonů shrnula do jedné normy, která je podle kritiků nepřehledná a příliš obsažná. "Proměna celého systému sociálního zabezpečení by měla být z důvodů předvídatelnosti práva i demokratické legitimity tvorby práva provedena v odděleném zákoně, či spíše ve více zákonech," řekl soudu zástupce poslanců ČSSD Michal Hašek.
V prvé části, zaměřené na ústavnost přijetí této právní normy a na daňové otázky, nedali soudci opozičním poslancům za pravdu. Projednávání zákona mělo podle nich řadu nedostatků a vyznačovalo se malou politickou kulturou, ale nebylo neústavní.
V případě druhé části, věnované zdravotnictví a zejména regulačním poplatkům, se soudci neshodli ani po dvou veřejných jednáních a odročili vyhlášení verdiktu na neurčito. Na dotaz Práva, zda soudci nevyužijí středečního veřejného jednání k vyhlášení rozhodnutí o poplatcích, odpověděl mluvčí Ústavního soudu Michal Spáčil záporně.