Hlavní obsah

ÚS: jezy na Labi nelze zákonem označit za veřejný zájem

BRNO

Ústavní soud (ÚS) ve čtvrtek rozhodl, že ministerstvem dopravy prosazovanou stavbu jezů na Labi nelze zákonem označit za veřejný zájem. Vyslyšel tak námitky skupiny senátorů a zrušil část zákona o vnitrozemské lodní dopravě, která jezy takto označila, což mělo zjednodušit jejich výstavbu. Rozhodování o tom, co je ve veřejném zájmu, je pravomoc pouze správních orgánů, nikoli zákonodárců, konstatovali soudci.

Článek

Napadená část zákona hovoří o tom, že rozvoj a modernizace vodní cesty po řece Labi od Pardubic po hranici s Německem a řeky Vltavy od Třebenic po soutok s Labem je ve veřejném zájmu. Senátoři se postavili na stranu ekologů a upozornili na to, že ustanovení v zákoně je v rozporu s Úmluvou o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť.

Ústavní soud však našel v zákoně výraznější nedostatek. Rozhodnutí o tom, co je ve veřejném zájmu, totiž musí být zpětně přezkoumatelné soudem. Pokud by bylo ukotveno v zákonu, soud by nemohl o otázce vůbec rozhodovat - je totiž zákonem vázán, upozornil Ústavní soud.

Za ekology i senátory se postavil ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL), jenž upozornil na ochranu území v rámci národního parku Labské pískovce a budoucí rezervace sítě Natura 2000. Zákona se naopak podpořil ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU- ČSL).

Ministerstvo dopravy, které argumentuje prodloužením doby splatnosti Labe, začalo ustupovat od svého původního záměru postavit dva vodní stupně v Malém Březně na Ústecku a Prostředním Žlebu na Děčínsku poté, co se mu odpor ekologů a ministerstva životního prostředí nepodařilo zlomit. Náklady na výstavbu dvou vodních stupňů včetně prohloubení dna řeky vyčíslilo ministerstvo dopravy na 6,2 miliardy korun.

Související témata:

Výběr článků

Načítám