Hlavní obsah

Úředníci mají vrchnostenskou mentalitu, vadí Rychetskému

Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského zdědilo Česko od Rakouska-Uherska vrchnostenskou mentalitu úředníků. Jediným „protilékem” je fungující správní soudnictví, řekl Rychetský a poukázal na význam Nejvyššího správního soudu (NSS). Jeho předseda Josef Baxa i místopředseda Michal Mazanec v září končí. Nástupce určí prezident Miloš Zeman, jména zatím nezveřejnil.

Foto: Václav Šálek, ČTK

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský

Článek

„NSS je nesmírně důležitá instituce a zachovat v ní stabilitu, jakousi judikaturní jednotu, je pro fungování naší země velmi důležité,” řekl Rychetský v rozhovoru s ČTK.

Jedním z negativních rysů současného Česka jsou podle něj vrchnostensky uvažující úředníci.

„Z dob Rakouska-Uherska stále trvá jakési těžké mentální zatížení úředníka na každém stupni, že on je vrchnost a že ten, kdo od něj cokoli požaduje, tak ne že by na to měl právo, ale musí se toho doprošovat,” popsal Rychetský. I proto správní řízení často trvají roky, předseda Ústavního soudu v této souvislosti přímo hovoří o katastrofě.

„Ta hluboká infekce, která zasáhla byrokracii naší země, ta se dá postupně vymýtit jenom efektivním správním soudnictvím. Neexistuje žádný jiný nástroj, jak změnit naše úředníky z vrchnosti na naše služebníky,” uvedl Rychetský.

Nejen vracet, ale rovnou i rozhodovat

Správní soudy by podle Rychetského měly v některých případech nejen zasáhnout prostřednictvím takzvané kasace, tedy vrátit správnímu orgánu věc k novému projednání, ale samy rozhodovat. „Fungování NSS je velmi důležité pro fungování českého státu v budoucnosti,” uzavřel Rychetský.

Nejvyšší správní soud navazuje na historickou tradici, vznikl ale v současné podobě až v roce 2003. Jeho předsedou je od počátku Baxa, po vypršení mandátu zůstane řadovým soudcem. Nového předsedu musí prezident vybírat ze současných členů a členek soudu.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám