Článek
Zákon o odpovědnosti za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci sepsal i s důvodovou zprávou právní aktivista Miroslav Špadrna ze spolku Šalamoun. Kdyby předpis prošel, otevřel by podle navrhovatelů řadě lidí nejen rychlejší cestu k odškodnění, ale také by zefektivnil vymáhání náhrady na samotných chybujících zaměstnancích státu.
Formální překážky
„Zákon dodnes stanoví spoustu překážek pro člověka, který byl poškozen při výkonu veřejné moci. Často jsou to překážky formální,“ řekl Právu autor návrhu Špadrna.
„Například dnes nemají nárok na odškodnění blízcí lidí, které orgány činné v trestním řízení vzaly protiprávně do vazby nebo u kterých nezákonně prováděla policie domovní prohlídku,“ uvedl Špadrna.
Zákon by měl nejen umožnit odškodňování příbuzných nezákonně stíhaných lidí, ale počítá i s dalšími změnami.
Zákon dodnes stanoví spoustu překážek pro člověka, který byl poškozen při výkonu veřejné moci. Často jsou to překážky formální.
Zrušit by se měla například půlroční zákonná lhůta, po jejíž dobu musí poškozený uplatňovat škodu u příslušného ministerstva, než se obrátí na soud. Podle Špadrny úřady lhůtu zneužívají a případ jen o půl roku oddálí.
Také vymáhání regresní náhrady (zaplacení škody osobou, která ji způsobila) zákon v současném znění výslovně nevyžaduje, pouze ho umožňuje.
„V praxi dochází k uplatnění regresních nároků jen výjimečně a tento stav posiluje v úředních osobách vědomí jejich neodpovědnosti za vadný výkon,“ píše Špadrna v důvodové zprávě.