Článek
Žena se španělským otcem své dcery nikdy nežila. Muž nejprve pobýval ve Španělsku a pak začal pracovat ve Švýcarsku. Půl roku, kdy byl otec nezaměstnaný, pobírala matka český rodičovský příspěvek. Jakmile otec začal pracovat, úřad práce vyplácení dávky zastavil a ženě řekl, aby si o ni požádala ve Švýcarsku.
Jenže to byla chyba. Samotný úřad práce měl totiž ověřit, zda stát, kde otec dítěte pracuje, vůbec podobnou dávku poskytuje. V té době bylo holčičce sedm měsíců. Přes dva roky se pak její matka neúspěšně snažila získat rodinnou dávku ze Švýcarska.
„Stačilo, aby se úředníci podívali na web Evropské komise, kde je dostupný přehled všech dávek sociálního zabezpečení ve všech členských státech. Během pár minut by zjistili, že Švýcarsko dávku podobnou našemu rodičovskému příspěvku neposkytuje. Český úřad práce tak měl ženě rodičovský příspěvek dál vyplácet, protože matka a dítě mají bydliště v České republice,“ konstatoval Křeček.
Kvůli chybě úředníků se tak matka s dcerou dostaly do složité sociální situace. „Jednání úřadu práce bylo opakovaně v rozporu se zásadou výkonu veřejné správy jako služby veřejnosti, efektivnosti a aktivní pomoci migrujícím osobám,“ uvedl ombudsman.
Křeček také připomněl, že úředníci ženu také nepřiměřeně zatěžovali, neboť v době, kdy úřad matce rodičovský příspěvek vyplácel, se jí úřednice aktivně co tři týdny ptala, jestli má otec nějaké zaměstnání. Lidé přitom musejí každou změnu okolností důležitých pro výplatu dávky úřadu sami hlásit. Podobné dotazy proto byly podle ombudsmana zbytečné a obtěžující.
Zajímá mě, jak napravíte potíže s digitalizací, píše Bartošovi ombudsman
