Hlavní obsah

Úřady už mají více času na zákaz či povolení extremistických shromáždění

Praha

V sobotu začíná platit novela shromažďovacího zákona, která prodlužuje obcím lhůtu pro zvážení zákazu nebo povolení ohlášených demonstrací ze tří kalendářních dní na tři pracovní. Obce tak budou mít více času zjistit si o účastnících shromáždění potřebné informace. Novela má pomoci v boji proti extremismu.

Foto: Peter Lázár , ČTK

Článek

Změnu ve shromažďovacím zákoně navrhl ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb spolu s ministrem vnitra Martinem Pecinou. Jde o reakci na extremistické akce pořádané pod falešnou záminkou.

Jak Pecina uvedl, některé organizace záměrně žádají o povolení konání akce v pátek. Obce pak mají ve skutečnosti jediný pracovní den na to, aby ji schválili nebo zakázali, což nestačí k odhalení skutečných záměrů demonstrantů.

Jak na demonstranty

Ministerstvo vnitra také v červnu poskytlo obcím manuál, který jim má poskytnout návod k posuzování demonstrací. Úředníci v ní naleznou zejména rady, jak zkoumat skutečný, nikoliv nahlášený důvod oznámeného shromáždění. Musí například pečlivě posoudit jejich datum, trasu, osobu svolavatele, prezentaci akce na webu i to, jak ji vnímá veřejnost.

Manuál obsahuje mimo jiné kalendář rizikových dní, na které by mohli extremisté svolat svá shromáždění. Uvádí také kontakty na úředníky jednotlivých krajů, kteří se specializují na shromažďovací právo. Jedním z cílů brožury je upozornit i na nové, méně známé judikáty soudů, které se týkají shromažďovacího práva.

V posledních letech se uskutečnilo hned několik protestů, které radnice nejdříve povolily, a úředníci později nechali na místě rozpustit. V poslední době například rozpustil akci pravicových radikálů krátce po jejím začátku tajemník jihlavského magistrátu Lubomír Dohnal. Odůvodnil to tím, že se odchýlila od oznámeného účelu.

Výběr článků

Načítám