Úřady práce budou moci kontrolovat domácnosti kvůli příspěvku na bydlení, navrhla poslankyně ANO

Situace vypadá typicky takto: v páru či v rodině si ten, kdo víc vydělává, účelově přehlásí trvalé bydliště jinam, například k rodičům. Jeho partner, který vydělává méně peněz, má nárok na příspěvek na bydlení, který vyplácejí úřady práce, a pobírá ho v současnosti kolem dvou set tisíc rodin.

Poslanci budou již brzy projednávat pozměňovací návrhy k novele o státní sociální podpoře. Předsedkyně sociálního výboru Jana Pastuchová (ANO) navrhla, aby úřady práce mohly provádět v rodinách, které příspěvek na bydlení pobírají, plošná šetření a v případě nesrovnalostí příspěvek rovnou odebírat, podobně jako se to děje u žadatelů o pomoc v hmotné nouzi. Její návrh má podporu sociálního výboru, nesouhlasí s ním ale ministerstvo práce a sociálních věcí, výhrady mají rovněž neziskovky.

„Typický příklad je maminka se dvěma dětmi a tatínek, který vydělává, a ten si účelově změní trvalé bydliště tak, aby maminka měla nárok na příspěvek na bydlení. Můj návrh rozšiřuje okruh společně posuzovaných osob, úřady práce jej vítají,“ řekla Pastuchová.

V praxi by to znamenalo, že každý žadatel o příspěvek na bydlení by musel zároveň souhlasit s tím, že pracovníci úřadu práce mohou u něj v bytě kontrolovat, zdali s ním v domácnosti nežijí ještě jiné ekonomicky aktivní osoby. A to zejména na udání sousedů.

„Pokud žadatel o příspěvek na bydlení nebo příjemce příspěvku na bydlení nedá souhlas se vstupem do obydlí nebo znemožní provedení šetření v místě k ověření skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení nebo jeho výši, orgán státní sociální podpory příspěvek na bydlení nepřizná nebo odejme,“ píše se v návrhu, přičemž odejmutí by bylo prvním úkonem ve správním řízení.

Protože úřady práce nyní domácnosti kontrolovat nemohou, není zřejmé, nakolik je takové podvádění časté a o kolik peněz erár přichází.

Návrh ale kritizuje Platforma pro sociální bydlení, podle níž má iniciativa Pastuchové řadu neduhů. „Existuje značné riziko, že nový postup bude administrativně náročný a ohrozí výplatu dávky,“ řekl Právu ředitel organizace Vít Lesák. Návrh zákona by se podle něj dal vyložit tak, že úřady budou provádět šetření plošně. Podle něj není jasné, jak by se úřady práce vypořádaly s tím, že by náhle musely provádět kontroly v desítkách tisíc domácností.

Zneužívání příspěvku na bydlení je podle něj spíš marginální záležitost. „Jde o nepřipravený experiment, který se může dotknout stovek tisíc lidí, seniorů i dětí bez analýzy dopadů na ohrožené domácnosti, úřady práce i rozpočet,“ uvedl Lesák pro Právo. Neziskovka má rovněž obavy, že by nový zákon příjemce dávek, což jsou často chudí lidé, stigmatizoval.

Podle Pastuchové jsou ale jeho obavy liché. „Místní šetření by se neprovádělo plošně, ale buď namátkou, nebo na upozornění od sousedů, kteří si těchto věcí všímají,“ řekla Pastuchová.

Že je ale problém zneužívání příspěvku na bydlení problém, který je třeba řešit, si myslí i první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová, která připravila vlastní pozměňovací návrh.

„Obraceli se na mě běžní lidé i pracovnice Úřadu práce, že jde o celkem běžnou fintu: rodina žije spolu, ale jeden z nich má trvalé bydliště jinde, a tak dosáhnou na příspěvek na bydlení. Dnes ale ani při odůvodněných pochybách nemá úřad práce ze zákona možnost jít si to ověřit. To je špatně,“ řekla Právu Richterová.

„Aby nebylo pochyb o tom, že sociální podpora jde na správná místa, musíme jako Sněmovna tento zákon opravit,“ doplnila.

Návrh Richterové se od předlohy Pastuchové liší v detailech: úřady práce by v případě nevpuštění do bytu dávku hned neodebíraly, ale musely by si nejprve ověřit všechny skutečnosti. Její předloha také uvádí, že se kontrola musí prokázat průkazem zaměstnance úřadu práce.

I podle Richterové by měly úřady práce kontrolovat domácnosti jen v případě pochybnosti. „Může se jednat o případ, když žena přijde na úřad žádat o příspěvek na bydlení jako samoživitelka, ale v doprovodu muže,“ řekla Právu Richterová.