Článek
Už za pět let by mělo být možné komunikovat s úřady v Česku i v dalších zemích Evropské unie odkudkoliv a kdykoliv on-line, bez nutnosti dostavit se osobně k přepážce.
Revoluci v přístupu ke státní správě má umožnit jednotná evropská digitální identita, která má po celé Unii a pro všechny její občany začít fungovat v plné šíři nejpozději v roce 2020.
Klíčem občanka s čipem
Právě do té doby musí podle příslušného unijního nařízení všechny české, ale i evropské úřady zdigitalizovat svoje agendy a umožnit k nim přístup přes internetová rozhraní.
Cílem je, aby si lidé mohli v té době vyřídit elektronicky až 85 procent nejrůznějších agend. Výjimkou budou snad jen ty záležitosti, kdy je osobní návštěva úřadu opravdu nutná.
Bez toho si ani v budoucnu např. nový biometrický pas nepořídíte, protože příslušný pracovník si vás musí vyfotit a také odebrat vaše otisky prstů, aby je pak mohl nahrát na čip do pasu. Stejně tak nepůjde na dálku vyřídit například technická kontrola auta.
V České republice bude s největší pravděpodobností klíčem k webovému přístupu k úřadům občanský průkaz s čipem, tedy tzv. elektronická občanka.
Tu si může každý za poplatek pořídit už dnes. Zatím ale na našem území umožňuje pouze nahrání elektronického podpisu.
V budoucnu má nicméně nést právě certifikát platný po celé Evropské unii prokazující totožnost držitele. Ten by po vložení takového průkazu do speciální čtečky zadal ještě unikátní kód a pak už by přes počítač mohl vyřizovat s úřady všechny agendy tak, jako by stál osobně u přepážky.
Bez digitálních bariér
„Vyřídit cokoli s naší veřejnou správou ze zahraničí bez zřízené datové schránky je v tuto chvíli v podstatě nemožné. Díky elektronické identitě a možnosti elektronického podání si ale lidé, kteří pracují v zahraničí, budou moci vyřídit úřední záležitosti bez rizika, že po návratu zpět do země budou následně několik let řešit různé nedoplatky na pojištění a podobné nepříjemnosti,“ vysvětlil Právu ředitel odboru hlavního architekta e-governmentu ministerstva vnitra Petr Kuchař.
Podle něj by se tím měla realizovat myšlenka Evropy bez bariér nejen fyzických, ale i těch digitálních. „Smyslem zavedení celoevropsky platné elektronické identity je tyto bariéry zrušit a umožnit vstupovat do smluvních vztahů kdekoli na území Evropy prostřednictvím digitálního zařízení,“ poznamenal k tomu Kuchař.
Nový systém by tak měl pomáhat např. i majitelům obchodních společností nebo nemovitostí, studentům hlásícím se na zahraniční vysoké školy, stejně jako lidem, kteří potřebují v jiné zemi vyřídit třeba důchodové záležitosti nebo sociální a zdravotní pojištění, ale nemají možnost kvůli tomu do příslušných zemí cestovat.
Vnitro počítá s tím, že v rámci postupného naplňování této vize bude resort rozšiřovat systémy, které už u nás fungují, tedy především základní registry a datové schránky.
Přesné náklady na plné zdigitalizování a on-line zpřístupnění všech agend státní správy nejsou k dispozici, budou se ale podle všeho pohybovat nejméně v řádu stamiliónů korun. Ministerstvo nicméně pracuje s tím, že většina nákladů bude hrazena z evropských fondů.
Detaily se teprve ladí
Evropská unie má pro systém digitální identity ještě letos v září definovat základní právní rámec a konkrétní technické řešení pak bude na každém z členských států. Podle Kuchaře se například řeší přesný způsob, jakým bude člověk prokazovat, že např. občanský průkaz nikomu neukradl, a nevydává se tak za někoho jiného.
„S největší pravděpodobností to bude řešeno speciálním a unikátním kódem,“ poznamenal k tomu Kuchař.
Už nyní je podle něj jasné, že každý zájemce o on-line komunikaci s úřady z domova si bude muset zakoupit čtečku čipů, které budou obsahovat klíčový certifikát nahraný na občanský průkaz.
Unikátní kód si přitom každý žadatel o jakýkoliv tuzemský občanský průkaz musí definovat už nyní, tzv. BOK, tedy bezpečnostní osobní kód, má ale sloužit pouze k ověření totožnosti u přepážky úřadů.
Ty by podle Kuchaře měly být v blízké budoucnosti vybaveny klávesnicemi, na které občan kód zadá, a úředník tak bude mít jistotu, že jde o skutečného držitele průkazu. Pokud ho zapomene, bude muset předložit druhý průkaz totožnosti.
V digitalizaci 17. místo
V oblasti digitalizace státní správy je Česká republika v současné době podle mezinárodního srovnání v rámci Evropské unie na průměrném 17. místě. Na špici je naopak např. Estonsko, jehož tzv. e-government patří mezi nejrozvinutější.
Podstatnou změnu by občané celé Evropské unie měli zaznamenat už od července příštího roku, kdy vstoupí v platnost výše zmíněné unijní nařízení. V první fázi totiž stanoví, že žádný úřad v rámci celé EU už nebude moci odmítnout přijetí dokumentu v digitální formě, pokud bude opatřen všemi náležitostmi, jako např. digitálním podpisem.