Článek
To není hodnocení nespokojeného občana, ale speciální komise ministerstva vnitra, pod které veřejná správa (krajské a obecní úřady) metodicky spadá a která posuzovala i stav ústřední státní správy, tedy například i samotných ministerstev.
Skupina složená ze zástupců resortů vnitra a financí, stejně jako asociace krajů nebo místních samospráv se k neobvykle ostré kritice mířící do vlastních řad odhodlala v rámci vládou nařízené rozsáhlé analýzy stavu veřejné správy, kterou má Právo k dispozici, a která v současné době čeká na připomínky od ostatních ministerstev.
A žádné konejšivé čtení to pro úřady není. „Samotné orgány ústřední státní správy přesně nevědí, které agendy jsou v rámci jejich úřadu vykonávány, a zda mají zákonné oprávnění k jejich výkonu,“ konstatuje např. na adresu centrálních institucí komise s tím, že u některých agend už ani neexistuje relevantní celospolečenská potřeba či aktuální objednávka.
Úředníci bez zodpovědnosti
Ministerstvům pak závěrečná zpráva kromě chaosu ve vlastních činnostech vyčítá také vysokou míru rezistence vůči moderním metodám řízení, neexistenci osobní zodpovědnosti úředníků a jakéhokoliv právního rámce jejich povinností, nadbytečnou byrokracii nebo nedostatečnou komunikaci a transparentnost.
Výjimkou nejsou ani obměny až na referentské úrovni po politických změnách ve vedení státu
Např. kvůli zmatkům v tom, co vlastně jednotlivé úřady mají dělat, označuje zpráva za prioritu vypracování tzv. mapy veřejné správy, tedy detailní přehled agend, které mají jednotlivé krajské či obecní úřady vykonávat.
To by pak podle ministerské komise mohlo vést v opodstatněných případech až ke slučování některých ministerstev. Servisní činnosti, které si zatím úřady dělají sami, jako např. správa vozového parku nebo informačních technologií by pak měly být zajišťovány externím dodavatelem.
Politická škatulata
Závěrečná zpráva také konstatuje, že Česká republika je jednou ze dvou členských zemí Evropské unie, které dosud nemají účinnou právní úpravu práv a povinností státních úředníků.
Do poloviny příštího roku chce proto ministerstvo vnitra předložit vládě návrh zákona o úřednících a státních zaměstnancích, který by měl mimo jiné řešit i doposud velmi nejasnou hranici mezi politicky a úředně obsazovanými pozicemi.
„Výjimkou nejsou ani obměny až na referentské úrovni po politických změnách ve vedení státu,“ píše se v této souvislosti v dokumentu.
Komise také doporučuje zrušit dosud platný zákon z roku 1960, který stále dělí republiku na okresy, a změnit chce i současný systém financování územních samospráv pomocí příspěvků.
„Ten je v zásadě netransparentní, neumožňuje jednoznačné stanovení reálně vynaložených nákladů a jejich případné kontroly podle jednotlivých agend,“ řekl k tomu Právu šéf odboru veřejné správy ministerstva vnitra Robert Ledvinka.
Podle závěrů analýzy by bylo výhodnější vytvořit standardy pro jednotlivé činnosti, které má každý úřad vykonávat, a to včetně jejich časového a finančního ohodnocení.
„To umožní nově nastavit transparentní vztah mezi objednatelem veřejné služby, tedy státem, a vykonavateli veřejné služby na principu výkonové úhrady,“ uvedl Ledvinka s tím, že takové řešení by vytvářilo podmínky pro výrazné zefektivnění vynakládaných peněz. Za stejnou agendu totiž jednotlivé úřady vynakládají různě vysoké částky.
Zároveň varoval, že pokud by státní správa nadále pracovala tak, jako dosud, tedy značně neefektivně a nekvalitně, mohla by v horizontu několika let zkolabovat.