Uprchlíků z Ukrajiny v Česku přibývá. Státu se vyplácejí

„Nejvíce uprchlíků ČR přicházelo bezprostředně po vypuknutí konfliktu, kdy jejich počty dosahovaly desetitisíců denně. Následně se množství nově příchozích ustálilo a je dlouhodobě stabilní,“ popsala mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

„V průběhu loňského roku se jednalo stabilně o zhruba 1500 osob týdně, obdobná situace je i v letošním roce,“ dodala k příchodům. Stále se však jedná o desítky tisíc uprchlíků za rok.

Statistiku zkresluje fakt, že ne všichni příchozí v Česku zůstanou. Mohou se přestěhovat do jiné země nebo se vrátit na Ukrajinu, český stát se o tom však nemusí dozvědět.

Na první pohled to tedy vypadá, že vždy v dubnu nastane náhlý pokles počtu uprchlíků v Česku. Ve skutečnosti je to však dané právě tím, že do konce března si zájemci vždy žádají o prodloužení dočasné ochrany, a stát tak v následujícím měsíci přesně ví, kdo o setrvání v Česku má zájem a kdo už ne, a v zemi se tak nejspíše už ani nenachází.

Spíše než srovnávat jednotlivé měsíce je tak vhodné vzít statistiku za duben v jednotlivých letech. Z tohoto srovnání vychází setrvalý nárůst počtu uprchlíků. „Stále jsme na hraničních počtech. Vysoký počet cizinců naráží na nedostatky kapacit v oblasti ubytování, poskytování zdravotní péče nebo školství. Ministerstvo vnitra na to upozorňuje dlouhodobě,“ uvedla Malá.

Podle prosincového srovnání Eurostatu je u nás v přepočtu na tisíc obyvatel nejvíce uprchlíků z Ukrajiny v celé Evropě, za námi jsou v této statistice postupně Polsko, Estonsko, Lotyšsko a Slovensko.

Česko je připraveno i na situaci, kdy by došlo ke zhroucení ukrajinských obranných linií a do Evropské unie by přišla další masivní uprchlická vlna. „V případě náhlého příchodu velmi vysokého počtu uprchlíků bude ministerstvo postupovat obdobně jako po vypuknutí války, spustí krizové řízení a bude jednat podle krizového plánu pro případ velkého přílivu migrantů,“ popsala Malá.

Stát by podle ní mohl využít zkušeností, které získal při první masivní vlně. Ostatně – krajská asistenční centra pomoci Ukrajině jsou stále v provozu, uprchlíci se zde mohou registrovat a požádat o dočasnou ochranu.

Zatím se však taková vlna neblíží a nepotvrdil se ani scénář , že by s nástupem zimy kvůli poničené energetické infrastruktuře nastal výraznější odchod lidí z Ukrajiny do zahraničí.

Zároveň přitom platí, že uprchlíci už se dokázali integrovat do české společnosti, například za poslední čtvrtletí loňského roku přispěli do ekonomiky 6,6 miliardy korun a odčerpali čtyři miliardy, státu se tak vyplácejí.

Ze statistiky za letošní duben pak vyplývá, že většinu uprchlíků na českém území dnes tvoří lidé v ekonomicky aktivním věku 18 až 65 let. Celkem jde o více než 261 tisíc osob, z toho je zhruba 155 tisíc žen a 106 tisíc mužů. Necelých 89 tisíc uprchlíků je pak mladších 18 let, bezmála 16 tisíc je naopak starších 65 let.

Během dubna mohou ti ekonomicky aktivní a nezávislí vyslovit zájem o takzvaný zvláštní dlouhodobý pobyt, ten by jim dal jistotu, že v Česku budou moci zůstat dalších pět let a po určité době pak požádat o pobyt trvalý. Musí však kromě dalších podmínek vydělávat alespoň 440 tisíc hrubého za rok.