Uprchlíků z Ukrajiny, kteří žijí v bezplatném ubytování, významně ubylo

Do začátku září platila výjimka pro zranitelné osoby, tedy například ženy s malými dětmi, které mohly bezplatného ubytování využívat po neomezenou dobu.

„Celkový počet ubytovaných v HUMPO, tedy osob, které splňují zákonem stanovené podmínky pro bezplatné ubytování, je 756,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. HUMPO je informační systém, kam se kromě jiného vkládají informace o dostupných ubytovacích kapacitách. To je údaj k 6. říjnu, přitom k 14. červenci bylo těchto osob násobně více, konkrétně 12213. 

Dramatický pokles je dán tím, že s koncem výjimky si musely i zranitelné osoby najít hrazené ubytování, na které jim však stát dále přispívá.

„Nejzranitelnější jsou senioři, osoby s hendikepem a matky samoživitelky s malými dětmi. Tedy osoby, které z nějakého důvodu nemohou být ekonomicky aktivní,“ popsala Alena Váchová z neziskové organizace Člověk v tísni. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že zranitelnými osobami jsou senioři, osoby pečující o dítě do 6 let, děti do 18 let, lidé se zdravotním postižením a osoby o ně pečující, ale i studenti do 26 let nebo těhotné ženy.

„Ptala jsem se kolegů v regionech, kteří pracují s klienty, zda nepozorovali komplikace při změnách podmínek pro bezplatné ubytování. Situace se nicméně zvládla dobře, víceméně bez problémů,“ popsala Váchová. Jedním z důvodů byla zvýšená finanční pomoc od státu.

„Lidé by měli být motivováni najít si vlastní bydlení na normálním trhu, navyšují se započitatelné náklady na bydlení,“ uváděl ještě před zavedením změn mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

Už od prvního srpna tak stát přispívá zranitelné osobě šest tisíc korun na náklady na bydlení, k tomu se připočítává 4860 pro dospělou osobu a 3490 na dítě, v případě dítěte od 6 do 10 let je to pak 4188 korun.

Právě finanční příspěvky jsou podle Váchové jedním z důvodů, proč nové podmínky pro ubytování uprchlíků začaly fungovat bez větších problémů, byť by se sama přimlouvala za ještě výraznější podporu. „V některých ubytovnách, kde klienti zůstávají, jsou ceny vyšší než započitatelné náklady na bydlení,“ řekla Váchová s tím, že si uprchlíci kvůli tomu museli zažádat o okamžitou pomoc od státu.

Všechny zmíněné příspěvky se vydávají v takzvané humanitární dávce. Pokud daná osoba pracuje, příjem se od dávky odečítá. V průměru stát na jednu osobu vyplácí přes 7300 korun včetně zmíněných nákladů na bydlení, z celkového počtu příjemců dávku čerpá 44 procent žen a 39 procent dětí. Počet příjemců humanitární dávky klesá, v srpnu jich bylo 93 tisíc, v lednu to bylo přibližně 97 tisíc osob.

„Na našich datech jasně vidíme, že díky svému zapojení na trh práce ukrajinští uprchlíci více peněz odvádějí, než čerpají například prostřednictvím humanitární dávky,“ uvedl už dříve k datům za druhý kvartál tohoto roku ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle této statistiky uprchlíci do státního rozpočtu za druhé čtvrtletí odvedli 5,9 miliardy korun, výdaje na ně přitom činily 3,5 miliardy.

Uprchlíci více přispívají, než získávají od třetího čtvrtletí předchozího roku, předtím byl trend opačný. Aktuálně u nás podle dat MPSV legálně pracuje více než 122 tisíc osob s dočasnou ochranou. Podle aktuálních dat ministerstva vnitra je u nás přes 379 tisíc uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou všech věkových kategorií, tedy včetně dětí a seniorů.