Článek
„Kromě aktuálního počtu uprchlíků například víme, že zhruba 66 procent z nich pracuje či podniká, více než dvě třetiny z nich vůbec nežádaly o humanitární dávku a významně se zlepšuje i jejich znalost českého jazyka,“ uvedl k průzkumu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, konkrétně 46 procent, uvedla, že se česky domluví v běžných situacích a rozumí textu. V šetření z roku 2023 to přitom bylo 39 procent, došlo tedy ke zlepšení.
Plynně konverzovat a psát česky nyní zvládne 13 procent respondentů, při loňském šetření to bylo osm procent, i zde došlo k nárůstu.
Česko za pololetí vydělalo na ukrajinských uprchlících 4,4 miliardy
Průzkum, který byl financován Dětským fondem Organizace spojených národů (UNICEF), probíhal formou dotazníku od ledna tohoto roku do konce dubna. Zúčastnilo se ho dohromady 13 835 osob starších 15 let.
„Výsledky mohou vzhledem k dobrovolnosti účasti ve výzkumu nadhodnocovat zastoupení vzdělané populace,“ uvádějí sami autoři výzkumu z Centra pro výzkum veřejného mínění v čele s Janem Červenkou. Podle sesbíraných údajů je mezi uprchlíky staršími 15 let 46 procent lidí s vysokoškolským vzděláním, 21 procent s maturitou a jen čtyři procenta se základním vzděláním.
„Při interpretaci výsledků této otázky je třeba brát v úvahu značné rozdíly ve vzdělávacích systémech Česka a Ukrajiny,“ uvádějí autoři. Mezi méně vzdělanými lidmi také mohla být nižší ochota se šetření zúčastnit.
Uprchlíci nedostávají desetitisícové částky, reaguje ministerstvo na fotku šířící se po internetu
Největší část uprchlíků, více než třetina, pobývá ve třech největších českých městech s populací nad 200 tisíc obyvatel, tedy v Praze, Brně a Ostravě. Nejvíce, 26 procent všech, jich žije v hlavním městě.
Uprchlíci u nás žijí nejčastěji ve dvoučlenných či tříčlenných domácnostech, takových je dohromady přes padesát procent. Čtyřčlenných domácností je 18 procent, jednočlenných méně než 16 procent.
Většina pracuje
„Dvě třetiny uprchlíků starších 15 let v současnosti pracují nebo podnikají. Podíl nezaměstnaných mezi nimi tvoří 13,5 procenta, dalších sedm procent je trvale v domácnosti nebo na mateřské či rodičovské dovolené, stejně velká část je ve starobním nebo invalidním důchodu a rovněž přibližně sedm procent studuje na střední či vysoké škole,“ popsali sociologové.
Mezi pracujícími jich téměř 86 procent pracuje na plný úvazek, více než desetina pak má práci na zkrácený úvazek a tři procenta chodí na příležitostné brigády.
„V obchodech už ani neslyšíte češtinu,“ stěžují si místní. Třetinu Tachova tvoří cizinci
Tři čtvrtiny uprchlíků bydlí v bytech či domech, jen 17 procent jich žije na ubytovnách, čtyři procenta pak v hotelu či penzionu. Bezplatné humanitární ubytování využívá jen jedno a půl procenta.
Odborníci se ptali také na případný trvalý návrat na Ukrajinu po ukončení dočasné ochrany. Určitě se chce vrátit na Ukrajinu jen 12 procent respondentů, 10 se chce spíše vrátit. Naopak spíše chce zůstat 38 procent dotazovaných a určitě 28 procent uprchlíků, 13 procent pak neví nebo nechce odpovědět. Sociologové také uvádějí, že ženy tvoří tři pětiny osob starších 15 let, které požádaly o prodloužení dočasné ochrany.
Podle posledních údajů ministerstva vnitra v Česku žije 380 tisíc uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou.