Článek
Celkově je v tuzemských zařízeních pro zajištění cizinců v současné době podle údajů zveřejněných ministerstvem vnitra 62 lidí. Největší skupinu z nich tvoří muži ve věku od 27 do 49 let. Jde o cizince, které čeká vyhoštění. Kapacita těchto zařízení je přitom víc než desetinásobná.
„Ve většině případů se jedná o osoby zadržené z důvodu porušování pobytového režimu, tedy nejde primárně o tranzitující migranty,“ poznamenala k tomu mluvčí ministerstva Hana Malá. Připomněla, že většina ze zadržovaných cizinců u nás jsou Ukrajinci, kteří dominují i statistikám sledujícím počty nelegálně pobývajících cizinců na našem území. Následují je Vietnamci a Alžířané.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
O něco naplněnější jsou střediska pro žadatele o azyl, kde pobývá zhruba 350 cizinců čekajících na rozhodnutí českých úřadů. Jejich kapacita je naplněná zhruba z poloviny.
Tok z balkánské cesty se zastavil
Taktéž mezi žádostmi o azyl jsou pak podle Malé nejčastější ty od ukrajinských státních příslušníků. „Průměrný počet žádostí o mezinárodní ochranu činil v tomto roce 115 žádostí za měsíc, přičemž maximum bylo 179 žádostí v únoru a minimum 96 v květnu,“ poznamenala k tomu mluvčí resortu. Celkově bylo u nás podle údajů cizinecké policie letos zjištěno více než 4500 nelegálních migrantů.
Proti loňsku je to méně o zhruba 3000 lidí a 95 procent z takto zjištěných případů spadá do kategorie nelegálního pobytu. Mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová v této souvislosti konstatovala, že příliv uprchlíků z loňského roku z tzv. balkánské cesty se de facto zastavil.
„V současné době jsou záchyty nelegálních migrantů u nás takřka mizivé, jde maximálně o jednotky případů týdně a ani s blížící se zimou nelze očekávat žádnou změnu v tomto směru,“ řekla k tomu Právu Rendlová. Kvůli vystavěným plotům v Bulharsku nebo Maďarsku a zvýšeným kontrolám na hranicích např. v Rakousku se podle Rendlové hlavní proud uprchlíků přesunul z Rakouska do Itálie. „Je to nový trend, který souvisí s vytvořením komunit Afghánců, Syřanů nebo Pákistánců na území Itálie,“ poznamenala mluvčí cizinecké policie.
Integrační program pro azylanty
Uprchlíci shromáždění v tzv. kotlích v Srbsku, Řecku, Maďarsku nebo Rakousku nyní podle Rendlové usilují o nové cesty do cílových evropských zemí, tedy zejména do Německa.
„Nejčastěji se proto obracejí na převaděče. Těmi jsou často jejich příbuzní nebo známí krajané, které již v cílové zemi mají např. statut azylanta a pro své blízké jezdí,“ vysvětlila Rendlová.
Do České republiky by legálně měla v blízké budoucnosti na základě mezinárodních smluv o povinných kvótách zamířit osmdesátka syrských uprchlíků, kteří jsou v současné době zadržováni v Turecku. „V současné chvíli jsou prováděny důkladné bezpečnostní prověrky všech předložených spisů,“ uvedla k tomu Malá s tím, že příslušné dokumenty české straně dodal Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
Prázdné dětské hřiště. Rodiny s dětmi tábor již opustily.
„Den jejich přesídlení závisí na konečném rozhodnutí vyplývajícím ze závěrů bezpečnostních prověření,“ doplnila Malá. Dosud Česká republika na základě povinných kvót přijala loni jednu čtyřčlennou syrskou rodinu z Řecka a letos v srpnu pak další dvě takové rodiny.
Pro úspěšné žadatele o azyl, kteří na naše území přicházejí buď spontánně, nebo v rámci tzv. organizovaných relokací, přitom od letoška funguje program integračních služeb, které ministerstvu vnitra poskytuje Charita ČR. Ta od začátku roku předala vnitru 110 individuálních integračních plánů pro celkem 230 lidí.
„V současnosti se program týká 447 osob, mezi nimiž jsou nejvíce zastoupeni státní příslušníci Ukrajiny, Sýrie, Iráku a Kuby,“ konstatuje v této souvislosti pravidelná zpráva o situaci v oblasti migrace zveřejněné ministerstvem vnitra. To přitom v současné době prostřednictvím veřejné zakázky hledá generálního poskytovatele integračních služeb na období mezi lety 2017 až 2019. Vítěz tendru bude mít za úkol zajišťování integrace konkrétních lidí, a to v souladu se Státním integračním programem a prostřednictvím přímé práce s klienty.