Úprava směn lékařů ohrožuje neakutní péči

Vláda se snaží vyjednat v Evropské unii ještě výjimku a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v neděli slíbil ještě letos rychlou novelu, která ale zřejmě problém nevyřeší. Rozhodně už nezabrání změnám od října a nespokojených lékařů přibývá.

„Nepůjde to početně poskládat. Nesloží se to ani na plný denní provoz, natož když si bude chtít někdo vzít dovolenou,“ předjímá lékař jedné z mimopražských fakultních nemocnic. Kvůli obavám z problémů chtěl zůstat v anonymitě.

Přes den standardně slouží osm lékařů a část z nich pak zůstane ještě na noční. Takový překryv už nepůjde.

„V reálu budou dvanáctihodinové směny se zákonnými volny znamenat, že každý den bude někdo na ranní, někdo na noční a někdo doma. Na nejrušnější denní směnu nás bude míň. Protože lékaři, kteří ji sloužili a pak vzali ještě noční, budou moci vzít jen noční,“ vysvětlil lékař.

Pracovat 24 hodin v kuse ne­umožňoval zákoník ani teď. Přesto se to děje, model mnohým lékařům vyhovuje, byť představuje rizika pro pacienta, a chtějí ho zachovat. Co vadí, je uzákonění dvojnásobného množství možných přesčasů. O protimluv z jejich pohledu nejde.

„Nemáme jinou možnost. Už teď bylo přesčasů hodně, ale tohle je za mě podpásovka,“ řekl Právu další nejmenovaný lékař, tentokrát z jedné brněnské nemocnice.

„Nechceme, aby se ochromil provoz, ale je potřeba vyřešit to normálně. Ne že když nemám lidi, tak jim navýším počet směn. Nevadí mi služba 24 hodin, ale nemůže to být v takovém rozsahu,“ vysvětlil. Výpověď z přesčasů už podal.

Stejně jako další, s nimiž Právo mluvilo, je přesvědčen, že pokud se začne nový zákoník striktně dodržovat, dojde k omezení neakutní péče.

„Problém to bude. Řešit se budou jen akutní ambulance, prodlouží se čekací doby na vyšetření a bude problém postavit služby. Nemocnice se budou rychle snažit nabrat doktory, kteří ale v systému nejsou,“ odhadl.

Resort zdravotnictví zdůrazňuje, že pro nemocnice není jiné cesty než začít směny a přesčasy plánovat tak, aby se povinný odpočinek lékařů dodržoval. Na akutní péči podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba změny nedopadnou.

„Při přechodu na nový systém dle našeho názoru nehrozí, že by nebyla zajištěna akutní péče o pacienty,“ sdělil Jakob s tím, že nemocnice musí nastavit systém tak, aby se čas lékaře využil efektivně, a delegovat administrativu na jiného pracovníka.

Napětí mezi lékaři vyvolává hlavně to, že se tak zásadní změny řeší na poslední chvíli. Navíc pod tlakem z hrozící pokuty kvůli porušení unijních směrnic.

Zatímco protest kvůli zdvojnásobení přesčasů chce ministr Válek hasit rychlou novelou, ve které se sporný paragraf zase vrátí do původního stavu, problém s 24hodinovými směnami musí vláda řešit s Evropskou komisí.

Směrnice, které byly hlavním důvodem, proč se zákoník legalizoval, zakazují sloužit takové směny.

„Česká republika se snaží vyjednat výjimku s Evropskou unií, aby povolila 24hodinové směny,“ potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Změny ale začnou platit od října, tedy za týden. Šance, že se to do té doby stihne, je minimální.

Téměř pět tisíc lékařů prohlásilo, že se plánují přidat od 1. prosince k protestnímu vypovězení přesčasové práce v nemocnicích, pokud nedostanou příslib systémových změn. Žádají také navýšení platů. Další jednání ministrů s mladými lékaři a odbory je v plánu na 20. října.

Přesčasy už vypověděly stovky lékařů, například v nemocnicích v Pardubicích, Plzni, Hradci Králové, Brně, Ostravě, Praze či Mladé Boleslavi. Informovala o tom Sekce mladých lékařů České lékařské komory. Někteří tak činí i ze solidarity s kolegy. Pro jiné je důvodem právě zákaz čtyřiadvacítek.

„Zatím to pro nás komplikace nepřináší, jsme teprve nejspíš na začátku. Musíme postupně zajistit provozní úpravy tak, abychom zajistili provoz. Samozřejmě že může dojít například k omezení plánovaných výkonů, ale to bychom spekulovali,“ sdělila mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová. Několik výpovědí už dostali.

Otevřeně promluvil o možných problémech se zákoníkem a rostoucími náklady František Vlček, ředitel rozvoje a inovací AKESO holding, kam patří třeba nemocnice v Hořovicích.

„Problém, který budeme řešit, je personál. Na rovinu říkám, že budeme muset občas za rok vyhlásit stav ohrožení dostupnosti péče a pokračovat ve čtyřiadvacítkách,“ prohlásil na konferenci Zdravotnictví 2024, pořádané Unií zaměstnavatelských svazů.

Naopak třeba v Ústeckém kraji považuje Krajská zdravotní, která má pod sebou sedm nemocnic, úvahy o omezení péče za „nemyslitelné“.