Hlavní obsah

Uplynulou zimu přežilo v Česku více včelstev než v předešlých letech

Výrazně nižší úhyny včelstev hlásí po uplynulé zimě tuzemští včelaři. Zimní měsíce nepřežilo 12,2 procenta včelstev, což je ve srovnání s předchozí zimou pokles o 4,3 procenta. Vyplývá to z letošního ročníku monitoringu úspěšnosti zimování včelstev COLOSS.

Foto: UPOL, Novinky

Mapa ztrát včelstev v místech, ze kterých jsou informace od dvou a více procent registrovaných včelstev

Článek

Do 11. ročníku tohoto projektu, který koordinují vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP), se letos zapojilo rekordních 2 974 včelařek a včelařů. Ti zazimovali celkem 38 580 včelstev, monitoring tak obsáhl 4,8 procenta registrovaných chovatelů a 5,4 procenta registrovaných včelstev v ČR.

„V uplynulé sezoně byly ztráty včelstev v České republice nižší, než je dlouhodobý průměr. Celkově lze tedy říct, že sezona byla z pohledu minimalizace úhynů včelstev úspěšná,“ uvedl Jiří Danihlík z katedry biochemie PřF UP.

Ztráty zjištěné při posledním monitoringu se podle něj přibližují úrovním z let 2017 až 2019, kdy se pohybovaly mezi 12 a 13 procenty.

Extrémní počasí zatěžuje včely, mohou se upracovat k smrti

Domácí

Nejvyšší míru úhynů po zimě hlásí chovatelé z Jihomoravského kraje (18,4 %) a Libereckého kraje (17,0 %). Naopak nejnižší ztráty jsou zaznamenány v Karlovarském kraji (8,1 %) a Plzeňském kraji (8,9 %).

Foto: UPOL, Novinky

Meziroční srovnání ztrát včelstev v České republice. Sloupce označují ztráty včelstev v jednotlivých letech, zelená linka vývoj počtu respondentů v dotazníkovém průzkumu

Získaná data o ztrátách včelstev odborníci zanesli do mapy. Vycházeli přitom z poštovních směrovacích čísel (PSČ), která včelaři zapsali do dotazníků. „Při vytváření mapy jsme dbali na to, aby byla co nejvíce reprezentativní. Vybírali jsme proto PSČ, u nichž máme informace o dvou nebo více procentech registrovaných včelstev oproti datům od ministerstva zemědělství. Zobrazená data díky tomu lépe odrážejí skutečnost a mapa zobrazuje lokální rozdíly v úhynu včelstev,“ konstatoval Jan Brus z katedry geoinformatiky.

Oblasti s omezenými nebo žádnými informacemi nejsou v mapě zahrnuty. Počet poštovních směrovacích čísel, kde odborníci získali údaje od dvou a více procent zastoupených včelstev, v letošním průzkumu COLOSS vzrostl z loňských 584 na 820.

Foto: UPOL, Novinky

Ztráty včelstev z jednotlivých krajů České republiky podle respondentů COLOSS dotazníku. Počet zazimovaných a uhynulých včelstev vychází z dat z dotazníků. Kraje jsou řazeny abecedně

„Tento nárůst je dán větším zapojením chovatelů. Díky tomu se v mezinárodním srovnání řadíme ke státům, které velmi výrazně přispívají do mezinárodní databáze dat o úhynech, a poskytují tak spolehlivá data k mezinárodnímu srovnání,“ upozornil Danihlík.

Včely nejvíce ohrožují choroby včel, především varroáza, kterou by v následujících měsících měli chovatelé podle odborníků bedlivě sledovat a včas včelstva ošetřit, aby zabránili úhynům včelstev i v nadcházejícím období.

Pro včelstva je taky důležitý vývoj počasí, které výrazně ovlivňuje produkci medu. V loňském roce přibližně třetina respondentů průzkumu považovala svou mednou produkci za podprůměrnou až nízkou.

„Kolik medu budou mít včelaři v letošním roce, zjistíme přibližně v polovině prázdnin, kdy už bude mít většina chovatelů med vytočený a připravený k prodeji,“ doplnil Danihlík.

Včelař ze Slezska to zkouší s medomatem. Jeho podnik má sociální přesah

Lifestyle
Související témata:

Výběr článků

Načítám