Článek
„Umožnilo to rozhodnutí předsedy ÚOHS, který zamítl rozklad stěžovatele,“ uvedl dopravní podnik. Smlouvu za 580 milionů korun uzavře se sdružením šesti firem, nazvaným „Krtek D monitoring II“.
Pasportizace čili technické zaměření musí předcházet vlastním ražbám. Týká se budov a staveb v okolí podzemního díla, je třeba přesně zachytit jejich stav, aby s ním bylo možné porovnat následné změny. V takzvané zóně ovlivnění jde o technický stav staveb, jejichž majitelé při újmě mohou žádat po investorovi, tedy dopravním podniku, adekvátní opravy či náhrady.
Monitoring pomocí měřicích bodů slouží k pravidelnému či on-line sledování a vyhodnocování stavu staveb. Podle dopravního podniku jde o měření toho, jak se chovají ražené tunely i masa hornin v okolí.
ÚOHS zakázal Praze uzavřít smlouvu na stavbu metra D
Witowski: Podle zákonů
Podle šéfa dopravního podniku Petra Witowského se přes napadení velké zakázky na zhotovitele za zhruba 30 miliard korun ukazuje, že podnik postupoval podle zákonů.
„Díky uzavření smlouvy s dodavateli geotechnického monitoringu a pasportizace stavby druhého úseku metra D jsme se ve výstavbě metra D posunuli o další krok. Odeslání výzvy dodavatelům k zahájení prací umožní v nejbližších týdnech samotné zahájení vstupní pasportizace objektů v oblasti potenciálně ovlivněné budoucí stavbou,“ uvedl Witowski.
Práce pod povrchem začaly přibližně před dvaceti měsíci, proražen byl první úsek Pankrác-Olbrachtova. Práce na druhém úseku zahájeny nebyly kvůli pochybnostem o tendru.
Třicetimiliardovou zakázku vyhrála v září společnost Subterra z koncernu Metrostav. Předtím dopravní podnik vyloučil o dvě miliardy levnější nabídku, již podalo sdružení kolem firem Porr a Vinci. Podle něj nesplnilo podmínky tendru. Sdružení postup u antimonopolního úřadu napadlo, načež ten zakázal dopravnímu podniku uzavřít smlouvu se zhotovitelem a objednal si odborné expertizy. Podle předběžného harmonogramu metro mělo začít jezdit v roce 2029, a to až do Písnice na jihu Prahy.