Článek
„Pro vřes je požár užitečný. Naruší drny a prospěje jeho obnově. Pokud by k žádnému takovému zásahu nedošlo, tak vřesoviště zanikne do třiceti let,“ vysvětlil důvody této zcela ojedinělé akce Bohumil Fišer z CHKO Brdy s tím, že hasiči se tohoto úkolu zhostí v rámci cvičení reálné simulace lesního požáru.
Podle Fišera se jedná o vykácené území, kde se díky dopadům střel udržovalo bezlesí.
„A místo lesa tam vzniklo vřesoviště, které se obnovovalo právě díky požárům, které pravidelně vznikaly po výbuchu munice. Za poledních deset jich bylo kolem stovky,“ pokračoval Fišer.
Tím, že už střelnice není delší dobu funkční, začala dopadová plocha zarůstat náletovými dřevinami, a to zejména břízou. „Vřes má tak méně světla a vytáhl do výšky. Je skutečně nejvyšší čas zasáhnout,“ dodal Fišer.
Unikátní jev
Vřesoviště vznikla na dopadových plochách v nevídaném rozsahu a jsou v této zeměpisné šířce a nadmořské výšce v Evropě zcela unikátní.
„Podobné biotopy jsou pouze na severní tundře ve Švédsku a v Norsku. Pokud by zanikl, vymřou i celé populace živočichů,“ uzavřel Fišer.
Okolní obce nemají k řízenému požáru žádné výhrady. „Za vojáků tam hořelo třikrát nebo čtyřikrát do roka. Hasiči to budou mít pod kontrolou,“ uvedl starosta Těně Václav Pour.
Námitky nemají ani Vojenské lesy ČR, které jsou správci pozemku. „O akci jsme detailně informováni a doufáme, že splní očekávání organizátorů,“ uvedl jejich mluvčí Jan Sotona.
Podle Jana Šulce z generálního štábu Armády ČR musí hasiči během zásahů v této specifické lokalitě zohlednit riziko možného výskytu nevybuchlé munice.
„Na dopadových plochách dělostřeleckých střelnic docházelo při výcviku k požárům, které pozitivně ovlivňovaly cennou podobu místní flóry,“ doplnil.