Unikátní stavba s pěti tisíci druhy rostlin. Tropická oáza v pražské botanické zahradě slaví 20 let

Myšlenka vybudovat v hlavním městě tropickou expozici se zrodila v roce 1993 v hlavě tehdejšího ředitele zahrady Jiřího Haagera.

„Jeho vize byla nadčasová a odpovídala takovým trendům, které v té době měly i další botanické zahrady, to znamená nevystavovat květináče na stolech, ale vytvořit ucelené geografické celky, v podstatě výřezy z přírody,“ přibližuje současný ředitel městské organizace Bohumil Černý.

S budováním unikátní esovité stavby o rozloze 1800 m2 se začalo v roce 1999 a práce trvaly přes čtyři roky. První návštěvníci se do skleníku podívali v červnu 2004. Stavba je evropským unikátem a má neobvyklý, esovitý půdorys.

„Skleník je zaříznutý přímo do břidlicového svahu, což není běžné, většinou se skleníky staví na rovné ploše. Naši návštěvníci mají možnost sledovat expozici v takovém panoramatu,“ vysvětluje jedinečnost skleníku jeho vedoucí Petr Vacík, který v něm pracuje 13 let.

Přímo u vzniku Fata Morgany byla kurátorka tropických rostlin Romana Rybková. Spolu s Haagerem třeba vymýšlela vnitřní uspořádání prostoru – kudy povedou chodníky či kde budou stát kamenné skalky.

„Fata Morgana je strašně veliká, ono se to nezdá, protože teď je hodně zarostlá, teď tam člověk za každou zatáčkou něco objevuje. Ale v době, kdy byly na začátku všechny rostliny ke kolenům, tak vpadala hodně prázdná,“ vzpomíná na její tehdejší podobu.

„Ale byli jsme sami překvapení, jak ty tropické rostliny hrozně rychle rostou, některé dřeviny nebo palmy rostou v podstatě před očima. Nebo jsme vysadili liány a říkali si, za pár let vyrostou… Ale ony byly na stropě za tři měsíce!“ říká s pobavením Rybková.

V současnosti je v tropické oáze vysázeno okolo pěti tisíc druhů rostlin. „A když počítáme jednotlivé exempláře, jsou to opravdu desítky tisíc, ale spočítané to přesně nemáme, to ani náhodou, to bychom se nedopočítali,“ směje se Vacík při odpovědi na prý častou, ale pro zaměstnance skleníku ne příliš oblíbenou otázku.

„Jsou to rostliny, které jsou velmi vzácné z botanického hlediska, ale i rostliny, které jsou v tropech relativně běžné,“ doplňuje. Ve třech částech skleníku najdou návštěvníci například orchideje, masožravé rostliny, kapradiny, sukulenty, palmy či zmiňované liány.

Většinu rostlin sháněli kurátoři na mnoha expedicích, dokonce až v Guatemale. „A hodně jsme měnili s botanickými zahradami, nejvíc kytek máme ze spřátelených botanických zahrad z Teplic a z Plzně, a spoustu kytek jsme vysévali, máme je od semínka. Je to velmi pestrá směs,“ popisuje Rybková.

Vedle několika kurátorů a vedoucího pečují o tamní floru další čtyři zaměstnanci a o faunu se starají dva lidé. Ve skleníku se například líhnou motýli a v akváriích žije řada tropických rybek. Za dvě desetiletí si celý ekosystém prohlédlo téměř 2,5 milionu návštěvníků.

Ti současní se můžou třeba zúčastnit komentovaných prohlídek Fata Morgany 13.–15. června, pořádaných speciálně k dvacetiletému výročí, nebo si historii místa prohlédnout na panelové výstavě ve Výstavním sále zahrady.

V botanické zahradě v Troji vznikne do tří let nově vzdělávací centrum se třemi učebnami. Využívat ho budou moci například školy nebo rodiny s dětmi, které se zúčastní různých programů a workshopů. Centrum bude stát zhruba 80 milionů korun.

Ve spolupráci s pražským magistrátem tu má vzniknout i nová solární elektrárna, a to ve svahu nad Fata Morganou. „Ta energie, kterou fotovoltaická elektrárna vyprodukuje, bude pokrývat potřebu skleníku. V letních měsících se využije na chlazení zadní části skleníku, v zimě pak na vytápění a osvětlování,“ popsal ředitel Černý.

V zahradě vznikly fotovoltaické panely už loni, a to na střeše návštěvnického centra. Energii z nich čerpá skleník a další části areálu.

Kromě toho plánuje zahrada v příštím roce otevřít nové expozice, například ty zahrnující ohrožené druhy rostlin v Česku.

Ve fotogalerii se můžete podívat na snímky z výstavby skleníku: