Článek
"Souboj titánů, k němu musí dojít. Oni si to mezi sebou musí rozdat," řekl místopředseda lidoveckých senátorů Adolf Jílek. Podle něj je možné, že v druhé volbě Klaus ani Zeman nezíská dostatek hlasů pro usednutí do prezidentského křesla. "Výsledek může být takový, že jeden z nich vyhraje, ale nebude prezidentem," uvedl.
Obdobný názor má i místopředseda senátorského Klubu otevřené demokracie Jan Hadrava (US-DEU), podle něhož "ani Klaus, ani Zeman nemají podporu napříč politickým spektrem, mají podporu určitých skupin". Jílek naznačil, že v případě nominace Klause a Zemana lidovci opětovně předsedu Senátu Petra Pitharta nenavrhnou. "Jít do zbytečné volby, je škoda, mrhání sil a vystřelování prachu," uvedl Jílek.
Ani unie podle Hadravova vyjádření s vlastním kandidátem příliš nepočítá. "Já bych nikomu nepřál, aby se účastnil něčeho, kde ta hra je předem prohraná," uvedl Jílek s Hadravou nepředpokládají, že by sociální demokraté navrhli na prezidenta bývalého ministra vnitra Václava Grulicha (ČSSD), jehož jméno se objevilo mezi potenciálními kandidáty. Skepticky se ke Grulichově kandidatuře postavil i předseda senátorů ČSSD Petr Smutný, podle něj by to byl "příliš stranický kandidát".
Může dojít i na Moserovou či Motejla
Smutný očekává, že vedení ČSSD v sobotu nominuje Zemana, který bude mít podporu jen většiny klubu. "Buďto bude někdo zvolen z těch politických kandidátů, nebo se vybouchají a pak se ve třetí volbě shodneme na někom, kdo je přijatelný pro všechny," dodal Smutný. Pro třetí volbu je i Hadrava, podle něhož je pro ni potenciálním společným kandidátem vládní koalice ombudsman Otakar Motejl, který byl přijatelný pro většinu lidovců a unionisty.
Ve hře jsou podle Hadravy i další jména, například senátorka Jaroslava Moserová nebo bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Předseda senátorů ODS Jiří Liška ČTK, řekl, že občanští demokraté přijdou s Klausovou nominací až po oznámení termínu druhého volebního kola. Zároveň uvedl, že ODS je ochotna podpořit také zavedení přímé volby, v níž by o budoucí hlavě státu rozhodovali voliči.