Článek
„U pacienta z Prahy, který ale bojoval s infekcí v jihlavské nemocnici, se s největší pravděpodobností jednalo o krční formu infekce způsobenou bakterií Corynebacterium diphtheriae,“ uvedla zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Kateřina Fabiánová.
Pacient podle ní netrpěl žádným jiným závažným onemocněním a jednalo se o sportovce a aktivně žijícího seniora. „Záškrt byl tedy pravděpodobně přímou příčinou úmrtí,“ dodala s tím, že tomu napovídaly i klinické příznaky.
Definitivně to bude muset potvrdit Národní referenční laboratoř.
Na Vysočině se objevil záškrt, muž se zřejmě nakazil od kočky nebo psa
Nemoc se v ČR po 27 letech objevila v roce 2022 a od začátku letošního roku lékaři zaznamenali již šest případů. V minulých dvou letech evidovali 12 nemocných.
„S ohledem na rychle rostoucí počty případů černého kašle a zároveň stále aktuální možnost nákazy záškrtem je ideální nechat se přeočkovat v dospělosti trojkombinací, a to proti tetanu, černému kašli a záškrtu. První příležitost se pro dospělé pojí s pravidelným přeočkováním proti tetanu v 25 letech života. Ačkoli tuto trojkombinaci zdravotní pojištění dosud nehradí, jako lékařka mohu přeočkování jedině doporučit,“ uvedla šéfka SZÚ Barbora Macková, byť přeočkování proti záškrtu zatím není v ČR ani doporučeno.
Podle mezinárodní studie má většina očkované populace ve věku 40 až 59 let nedostatek protilátek. Ve světě se přeočkování doporučuje ve věku 25 a 40 let.
V ČR se děti očkují proti záškrtu povinně a poslední dávku vakcíny dostanou mezi 10.–11. rokem života.
Záškrt se léčí běžně dostupnými antibiotiky, důležitá je ale včasná diagnostika. Nejčastěji se projevuje jako těžká angína s šedavými pablánami neboli s napadenými částmi sliznice krku, které pak vedou i ke zúžení dýchacích cest a k dušení pacienta.
Záškrt
Dříve velmi nebezpečná nemoc malých dětí se nyní v civilizovaném světě vyskytuje vzácně. Povinně se proti ní očkuje. Ochoření způsobuje bakterie Corynebacterium diphtheriae. Ta je velmi odolná a dokáže přežít dlouho například i na předmětech. Přenáší se i vzduchem.
Pokud se dostane do těla, napadá především nosní sliznici, hrtan, mandle. V těle začne bakterie vytvářet toxin, proti němu se tělo brání vytvářením pablán. Pokud se nemoc neléčí, pablány se rozšíří, nemocný začne těžce dýchat a může i zemřít.