Článek
„Jsme absolutně a totálně proti. Máme svoje zákony a svůj právní řád,“ řekl Právu předseda klubu SPD Radim Fiala. „Jsou tam tak neskutečné věci, že se ani nechce věřit, že je něco takového v novověku možné,“ řekl Fiala, který nevyloučil dlouhé obstrukce.
Místopředseda klubu ANO Patrik Nacher Právu řekl, že větší část klubu ANO úmluvu zřejmě nepodpoří. „U nás bude mít zřejmě méně zastánců než manželství pro homosexuály,“ řekl Nacher, který je proti ratifikaci úmluvy.
„Pod slupkou boje proti násilí na slabších se skrývají věci, které s tím vůbec nesouvisí,“ řekl. „Pokud nám něco chybí v našem právním řádu, napravme to, například zvyšme trestní sazbu za znásilnění. Nepotřebujeme k tomu Istanbulskou úmluvu,“ dodal Nacher.
Znásilnění vždy způsobí trauma. Oběti ho ale nenahlašují
Také poslanec ANO Aleš Juchelka řekl: „Budu proti a budu proti přijetí velmi aktivně vystupovat. Nevidím důvod, proč zaplevelovat náš právní řád zbytečnostmi.“
Předseda klubu ODS Marek Benda Právu řekl, že podle jeho názoru úmluva schválena nebude. „Narazí alespoň v jedné z parlamentních komor, možná v obou,“ řekl Právu Benda. „Nepodpořím ji, je zbytečně ideologická,“ dodal.
Istanbulská úmluva
Přesným názvem Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí byla přijata Výborem ministrů Rady Evropy v roce 2011. V platnost vstoupila v roce 2014 poté, co ji ratifikovalo 10 zemí.
Členské státy EU již přistoupení ke smlouvě v červnu 2023 schválily, a smlouva se tak stane závaznou i pro Česko ve věcech spadajících do pravomoci EU bez ohledu na to, zda ji země ratifikuje, či nikoliv.
ČR smlouvu podepsala v roce 2016. Vláda ratifikaci projednala až v roce 2023 s kladným stanoviskem. Pokud Sněmovna i Senát vysloví s ratifikací souhlas, prezident ji ratifikuje. V případě, že ratifikace nebude schválena, bude smlouva pro ČR závazná jen částečně.
Proti úmluvě se vymezují konzervativní a katolické kruhy, které smlouvu, řešící domácí násilí a násilí na ženách, považují za nadbytečnou. Nezamlouvá se jim mimo jiné to, že materiál pracuje vedle pohlaví i s genderem, který chápe jako společensky ustavenou roli, chování, aktivity a atributy, jež daná společnost považuje za náležité pro ženy a muže.
Smířlivější je místopředsedkyně klubu ODS Eva Decroix. „Vnímám argumenty odpůrců, že úmluvu nepotřebujeme. Na druhé straně vnímám i mezinárodní rozměr. Není vhodné hlásit se k politice lidských práv a zároveň ideologicky odmítnout dokument, který nás zavazuje k jejich dodržování,“ míní.
Příběh Terezie: Prastrýc mi v dětství dovnitř strkal prsty, po stehnech mi tekla krev
Šance je, míní Pekarová
Také v klubu KDU-ČSL se najdou jak zastánci, tak odpůrci úmluvy. Poslanec Tom Philipp Právu řekl, že lidovci budou mít volné hlasování. „Osobně ji nevidím tak jednoznačně negativně jako někteří kolegové. Argumentů pro a proti je plno, já myslím, že pro nás není zcela potřebná,“ sdělil Právu Philipp.
Pro úmluvu budou hlasovat TOP 09, STAN a Piráti. „Naši poslanci ji ve Sněmovně podpoří. Očekávám sice náročnou debatu, ale věřím, že kluby budou mít volné hlasování a je určitá šance, že se většina pro ratifikaci úmluvy najde,“ uvedla pro Právo šéfka Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Pirátka Klára Kocmanová bude ostatní poslance přesvědčovat, aby pro dokument zvedli ruku. „Ve Sněmovně je úmluva opředena řadou mýtů. Jsem si vědoma, že jak Sněmovna, tak Senát jsou svým složením spíše konzervativnější, ale udělám maximum, abych se pokusila kolegům a kolegyním vysvětlit, proč je důležité ji podpořit,“ sdělila Právu Kocmanová.
„Když si dáme záležet, úmluva by projít mohla,“ podotkla pro Právo i Barbora Urbanová. (STAN). „Čím víc se o ní debatuje, tím víc jsou argumenty odpůrců postavené na hlavu. Určitě by měla existovat systémová pomoc obětem domácího násilí, a čím víc úmluv, které nás k tomu budou zavazovat, tím lépe,“ dodala.