Článek
Ústavní soud tak rozhodl o stížnosti Aleny Davidové, jejíž syn strávil šest měsíců v psychiatrické léčebně kvůli sporu rodičů o péči.
Umístění v léčebně nařídila olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě na návrh otce. Ten se domníval, že pobyt v léčebně omezí vliv matky na nezletilého. Podle soudu však nebyla léčebna vhodným zařízením a umístění chlapce do ústavní péče bylo neadekvátní.
Krajský soud svým rozhodnutím podle ÚS porušil práva matky i dítěte a také právo ženy na spravedlivý proces.
Soud se neptal na názor chlapce
Na jednání mimo jiné zaznělo, že chlapec se v léčebně s otcem stýkal a neodmítal ho. Vztah však k němu nenašel. Mimo léčebnu se nescházeli.
Soudce zpravodaj Vladimír Kůrka novinářům řekl, že pro ÚS byly z věcného hlediska podstatné dvě věci. První byla právě otázka přiměřenosti a druhou délka trvání předběžného opatření. Soud dobu, po níž měl chlapec v léčebně zůstat a odborníci tam s ním měli pracovat, nijak neurčil.
„Předběžné opatření bylo nařízeno prakticky na nekonečno, dokud nebude naplněn účel, dokud dítě nezmění své chování. To je další defekt,“ uvedl Kůrka. Soud se prý navíc vůbec nezeptal na chlapcův názor, ačkoli rozhodování o jeho pobytu trvalo rok a půl.
Matka měla syna na psychiatrii vrátit, ale odmítla
Okresní soud v Šumperku a olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě rozhodovaly o pobytu hocha dvakrát. Soud prvního stupně nejdřív návrh otce, aby byl chlapec umístěn do psychiatrické léčebny, odmítl. Změnil to odvolací soud. Chlapec strávil na psychiatrii půl roku, poté soud prvního stupně na návrh matky předběžné opatření zrušil, a hoch se tak dostal domů.
Stížnost matky směřovala proti dalšímu rozhodnutí odvolacího soudu, že se chlapec do léčebny má vrátit. Davidová ho tam měla odvézt ihned po rozhodnutí. „Z toho, co víme ze spisu, lze usuzovat, že se tak nestalo,“ uvedl Kůrka.
Podle Kůrky by soudy při nařizování podobných předběžných opatření měly volit šetrné prostředky, které neznamenají vytržení dětí z rodiny, „byť by to bylo prostředí nesené jen jedním rodičem“. Podle Kůrky rozhodnutí neznamená, že by jakákoliv ústavní péče v podobné situaci byla špatná. Odmítnout prý nelze ani psychiatrické léčebny, ale musely by být pro podobné případy zařízeny a mít vhodné odborné sekce. „O této léčebně jsme žádné takové poznatky neměli,“ řekl.