Článek
Podle předních českých lékařů a odborníků na léčbu závislostí profesora Michala Miovského a Petra Popova, primáře kliniky adiktologie protialkoholního oddělení u Apolináře v Praze, je takový názor nebezpečný.
„U alkoholu nelze hovořit o bezpečném pití, protože nic takového neexistuje. Neexistuje ani nízkorizikové pití, protože pro některé lidi riziko skrývá i umírněné pití alkoholu,“ řekl Právu Miovský.
Některým škodí i malé dávky
Češi podle něj rádi slyší, když někdo pití alkoholu ospravedlňuje. V ČR, stejně jako i v jiných civilizovaných zemích, existuje tzv. vodítko Státního zdravotního ústavu, které říká, že denní spotřeba by neměla překročit 24 gramů alkoholu u muže, což znamená půllitr piva či dvě deci vína, a 16 gramů u žen. Navíc by člověk měl během týdne takovéto množství pít jen pět dní a dva dny zcela abstinovat.
„Ale ani při této relativně nízké úrovni nemůžeme mluvit o stoprocentní bezpečnosti, existují lidé, pro které i malá dávka může znamenat riziko,“ řekl Miovský.
U alkoholu nelze hovořit o bezpečném pití, protože nic takového neexistuje
Řada lékařů přitom tvrdí opak. Asi nejznámějším propagátorem umírněného pití je kardiolog Milan Šamánek. Ten napsal na toto téma několik knih a pořádá i přednášky. Před časem na semináři pro poslance říkal, že alkohol může být zdraví prospěšný, snižuje nebezpečí úmrtí na různé choroby, jako je infarkt myokardu či vysoký tlak, snižuje výskyt ischemických chorob, a dokonce i cukrovky.
Podle Šamánka, který se zaštiťoval zahraničními studiemi, je nejnebezpečnější tzv. rychlé pití, což je konzumace pěti drinků během dvou hodin. Mírné pití ale podle studií prý snižuje výskyt infarktu o 35 až 50 procent, a dokonce chrání játra.
„Když pijete alkohol, máte játra více chráněná, než když nepijete,“ prohlásil. A dodal: „Pitím se prodlužuje život až o pět roků. Proto nesmíme polevovat. To je mi v mém věku sympatické. Senioři musí pít víc.“
Podle Miovského se taková tvrzení nezakládají na pravdě.
„Rakovina častěji na sedmi místech“
„Podporovat mírné pití alkoholu v médiích s odkazem na pozitivní vliv, např. u kardiovaskulárních onemocnění (prokázaný navíc jen u některých skupin), a současně vědět, že stejné množství alkoholu má prokázaný mírný karcinogenní účinek a prokazatelně zvyšuje výskyt např. některých jaterních onemocnění, je neetické a těžko jej označit za jiné než chybné,“ napsal Miovský ve své studii na téma umírněného pití.
V ní tvrdí, že alkohol má ve světě na svědomí až šest procent smrtelných případů rakoviny a že i malé dávky zvyšují riziko rakoviny na sedmi místech těla, např. hltanu, jícnu, jater a prsu.
Podle Miovského před třemi měsíci vyšla v prestižním lékařském časopisu Lancet analýza, která srovnávala stovky studií. „A ta přesvědčivě ukazuje, že nic jako nízkorizikové pití neexistuje a v žádném případě bychom neměli veřejnosti doporučovat, aby kdokoli pil alkohol s odkazem na to, že to pomůže jeho zdraví,“ dodal.