Článek
Před vlastní ochutnávkou profesor Mark Post zveřejní podle serveru Business Insider postup, jakým bylo umělé hovězí maso kultivováno v jeho laboratoři na Maastrichtské univerzitě. Sám vidí uměle pěstované karbanátky jako alternativu pro výživu lidstva bez miliard tun skleníkových plynů a dalších nákladů, které s sebou nese chov skotu.
Ovšem výroba masa je zatím až děsivě drahá; náklady na první hamburger odhadl Post na 220 tisíc liber (přes 6 651 000 korun). Jeho výzkum financoval mecenáš, který si nepřál zveřejnit své jméno. Umělé maso zatím ochutnal pouze jeden ruský novinář, který sebral jeden vzorek při návštěvě laboratoře a prohlásil, že ho maso ničím nezaujalo.
Už loni na tiskové konferenci Post prohlásil, že se podařilo umělou cestou stvořit maso se svalovými vlákny téměř identickými, jaká jsou ve skutečném hovězím. Jediný nedostatek byla barva, která se místo rudé nebo červené blížila spíš růžově nažloutlé. Tehdy ale Post doufal, že se tento problém podaří odstranit.
„Přineseme důkaz, že s konceptem využívajícím kmenové buňky dokážeme vytvořit produkt, který vypadá a doufejme chutná jako maso,“ řekl tehdy.
3000 vláken na hamburger
Hamburger se skládá z přibližně 3000 vláken svalové tkáně, každý asi 3 cm dlouhý a 1,5 cm široký. Každé vlákno roste z kmenových buněk, které se vyvinou s přídavkem živin ve svalové vlákno. Jednotlivá vlákna jsou propojena obdobou "suchého zipu", jsou přitom opakovaně natahována a vykazují podobné vlastnosti jako skutečné maso.
Postův tým se v poslední době věnoval i estetické stránce věci, protože jejich prototyp byla nevábná hmota. V současnosti má maso již žluto-růžovou barvu a profesor doufá, že i jeho chuť bude maso připomínat, jakkoli surovina pro karbanátek nesplňuje ještě nároky na steak.