Článek
„Mělo by to mít přinejmenším dlouhodobý efekt. Zatím se dokončují klinické studie, takže nemáme k dispozici až tak dlouhodobá sledování, maximálně několik let od zákroku,“ řekla Právu přednostka Pneumologické kliniky v Thomayerově nemocnici Martina Koziar Vašáková, která jako společně s primářem Luďkem Stehlíkem a týmem sester zákrok provedla.
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)
Je to závažné onemocnění, jehož hlavním rysem je bronchiální obstrukce (omezený průtok vzduchu v průduškách). Vzniká na podkladě abnormální zánětlivé reakce na škodlivé látky a plyny ve vdechovaném vzduchu.
Postihuje dolní cesty dýchací, periferní průdušky, plicní parenchym a plicní cévy. Vývoj tohoto onemocnění probíhá desítky let, je plíživý a zdánlivě nenápadný.
Nejčastěji je důsledkem kouření tabáku. V ČR je postiženo asi 8 % populace, především muži.
Stav pacientky, která byla před tím opakovaně v Thomayerově nemocnici hospitalizovaná kvůli chronické bronchitidě (chronický zánět na sliznici průdušek, kdy se nadměrně produkují hleny - pozn. red), je zatím velmi dobrý.
Lékaři nejprve ošetřili pacientčinu pravou plíci. Během anestezie do ní zavedli speciální katétr, úzkou hadičku, která slouží jako elektroda. Zavedení drobné hadičky do všech problematických průduškových chodbiček proběhlo překvapivě rychle.
Celý život léčil pacienty s plicními chorobami, nakonec sám onemocněl. Statisíce lidí o své nemoci vůbec nevědí, říká
„Celé to trvalo 35 minut. A to jsme skutečně zodpovědně ošetřili vše, co mělo být ošetřeno, a dali jsme 72 aplikací (pulzů),“ dodala přednostka.
Metoda tzv. bronchiální rheoplastiky je novinkou posledních let a Česko je jednou z prvních zemí, kde se vyzkoušela.
Do buněk na sliznici průdušek, které mohou za nadměrnou produkci hlenů, vyšlou lékaři skrz katétr krátké, ale vysokofrekvenční elektrické pulzy. Ty jsou přesně cílené na problematická místa.
Metoda je proti jiným velmi šetrná. Pulzy vyvolají tlak v buňkách, čímž zničí problematické části.
„Působením energie, kdy není zvýšená teplota, je narušeno jádro buňky a dojde k programované buněčné smrti. Buňky nekrvavě zmizí a narostou místo nich nové, s výrazně sníženým počtem buněk produkujících hlen,“ vysvětlila Právu Vašáková.
Právě to je pro pacienty, kteří jsou často hospitalizovaní s těžkou formou CHOPN, naprosto klíčové.
Tisková konference plicních lékařů a příběh pacientaVideo: Novinky
V Česku je asi 250 tisíc lidí s CHOPN a dalšího půl milionu o ní podle odhadů vůbec neví. Nemoc spočívá v zúžení dýchacích cest kvůli trvalému zánětu, což se projevuje zpravidla stálým kašlem, pískáním na hrudi a dušností.
Speciální léčebná metoda je vhodná jen pro těžké případy, kdy pacienti s chronickou bronchitidou vykašlávají hustý hlen minimálně tři měsíce a potýkají se s tím aspoň dva roky po sobě.
V takových případech už mnohdy nepomáhá účinná léčba ani dechové rehabilitace, které pacienti s CHOPN podstupují.
Vhodné pacienty si lékaři sami vytipují. Už teď mají v pražské Krči vyhlídnuté další dvě pacientky. Klíčové podle Vašákové je, že nesmí kouřit, jinak nemá zákrok prakticky žádný efekt. Sliznice produkuje hleny právě proto, aby se zbavila škodlivin.
Lepší v boji s rakovinou. Pražské Thomayerově nemocnici v tom pomáhají nejmodernější přístroje
