Ukřivděně se cítit nemusíme, říkají diplomaté. Osud Ukrajiny mají v rukou i Češi

Proti formátu summitu v Paříži, kam francouzský prezident Emmanuel Macron nepozval některé východoevropské státy, si stěžovalo Česko i Rumunsko. Macron na pondělní jednání pozval šéfy vlád Británie, Německa, Polska, Itálie, Španělska, Nizozemska a Dánska a vedle nich také předsedy Evropské komise a Evropské rady a generálního tajemníka NATO.

Že by Česko kvůli tomu začalo „hrát druhé housle“, však není podle diplomatů pravda.

„Ukřivděné reakce jsou zbytečné. Nepanikařil bych. Celé je to teď zmatek a chaos, schůzky vznikají zbrkle. V druhém kole jednání Česká republika je, to je podstatné,“ řekl Novinkám diplomat, který pracuje pro Evropskou unii a který si nepřál být jmenován.

Podobně na situaci nahlíží i poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář. „To je jen tradiční mindrák země, která si moc nevěří. Na to se vykašleme. Schůzka v Paříži byla svolána narychlo. Dánsko na ní zastupovalo Seveřany a Balty, my tam byli zastoupeni polským premiérem Donaldem Tuskem. Pokračuje to dál. Premiér se ve středu zúčastnil širší telekonference. Opusťme staré mindráky. Jestli nás někdo pozval, nebo nepozval? Nejsme žádná velmoc,“ poznamenal Kolář.

„Náš význam bych nepřeceňoval, ale také se nepodceňujme. Naše kvalita v mezinárodním prostoru je dána tím, jak budeme konat. Zatím konáme správně. Máme prezidenta, kterého naši spojenci víc a víc respektují. Věřím, že pan prezident bude spolu s dalšími evropskými státníky udávat tón, kudy by Evropa měla dál jít. Těžko najít v Evropě jiného státníka, který má takové zkušenosti vojenského charakteru, jako náš pan prezident. Spojenectví Česka, Polska a Německa je moje naděje,“ dodal.

Exministr zahraničí Tomáš Petříček upozornil, že Česko do diskuze k ukončení války na Ukrajině nově nepřispělo žádným návrhem.

„Na schůzce, kterou inicioval Macron, byly zastoupeny zejména větší státy, které mohou nabídnout strategické reakce na Trumpa. Nepatříme k největším evropským státům, nemáme úplně nejvíc co nabídnout. A ani jsme aktivně nereagovali, neřekli jsme, co by mohl být další český příspěvek k podpoře Ukrajiny. Asi proto jsme nebyli pozváni na první schůzku v Paříži. Ale u dalších kol debat bychom být už měli,“ řekl Novinkám.

Úlohu Česka by podle něj posílilo, pokud by se nabídlo jako jedna ze zemí, která by na Ukrajinu poslala vojáky do případné mírové mise. „Buďme realisti a přemýšlejme o tom, co jsou naše možnosti,“ poznamenal Petříček.

Česko by podle Petříčka mělo upevnit spojenectví zejména s Německem, Polskem a severskými evropskými zeměmi.

Postavení Česka na mezinárodním poli není špatné ani podle Michala Smetany z Katedry severoamerických studií Karlovy univerzity. „Křeslo u jednání se nedává za odměnu, za to, co jsme udělali, ale za to, co můžeme reálně v budoucnosti přinést. Na klíčovém jednání v Paříži byly zastoupeny státy, které mohou Ukrajině pomoci, zvlášť v budoucích bezpečnostních garancích,“ řekl Novinkám.

Souhlasí, že by české postavení mohlo posílit, pokud by země nabídla své vojáky pro mírovou misi. „To je intence, která může být potenciálně důležitá. Ale takové politické rozhodnutí musí vycházet z reality, co Česká republika může nabídnout,“ dodal.

Otázky, proč Spojené státy informovaly Poláky o obsahu možné dohody s Rusy, zatímco Česko tento návrh zřejmě nezná, jsou podle expertů zbytečné. Polsko předsedá Radě EU, navíc má na svém území americkou protiraketovou základnu.

„Nevíme, co všechno (Trumpův zmocněnec) Keith Kellog (polskému ministrovi zahraničí) Radoslawu Sikorskému řekl. Ani nevíme, jestli to Kellog řekl jenom jemu, nebo i někomu jinému. Možná to řekl i našemu prezidentovi, znají se dlouho. Víme jen, že Sikorski to prezentoval, možná, že ostatní to neprezentovali,“ poznamenal Kolář.