Hlavní obsah

Ukrajinští zdravotníci dohánějí češtinu

Od začátku války přišly do Česka stovky zdravotníků z Ukrajiny. Zatím ale nemohou pracovat samostatně s pacienty – musí totiž složit aprobační zkoušku a mít specializovanou způsobilost.

Foto: Foto PRÁVO – Milan Malíček, Právo

Ukrajina očima přírodovědců, takový je název výstavy, otevřené včera v pražských Vršovicích.

Článek

To ale bývá potíž, aprobační zkoušku musí absolvovat v češtině. Zatím proto pracují pod dohledem nebo vykonávají pomocné práce a snaží se zlepšit si češtinu.

Ukrajince táhne Praha, Brno a Plzeň

Domácí

Ve Fakultní nemocnici v Motole (FN Motol) je šest lékařů a čtrnáct sester, kteří utekli před válkou. Všichni lékaři mají nostrifikaci, tedy potvrzení o zahraničním vzdělání a kvalifikaci. „Žádost na ministerstvo zdravotnictví k výkonu povolání lékaře na dobu určitou za účelem nabývání znalostí a praktických zkušeností podaly tři lékařky,“ řekla Právu Jana Merxbauerová z odboru komunikace nemocnice.

Zatím pomáhají pod dozorem, fungují jako tlumočníci nebo pomocníci sanitářů

Ze čtrnácti ukrajinských sester pracuje v Motole jedna na klinice dětské chirurgie pod přímým vedením jiné sestry. Ostatní zatím vykonávají pomocné práce. Zdravotníci bez způsobilosti k výkonu povolání pracují podle mluvčí například jako tlumočníci či technickohospodářští pracovníci.

Na podzimní aprobační testy se připravují podle ní dvě lékařky a jedna sestra.

Zkouška se skládá z písemných odborných testů, odborné praxe a z ústní zkoušky.

„Lékaři zatím významně pomohli v UA pointech, kde pracovali jako tlumočníci. Ostatní vypomáhají především v pomocných činnostech nebo v obslužných provozech a zlepšují svoji jazykovou vybavenost,“ uvedla Merxbauerová. Překonávání jazykové bariery je po­dle ní individuální a záleží na osobní motivaci každého.

Tisícům Ukrajinců skončí automatický nárok na státní zdravotní pojištění

Domácí

Zařazení podle jazyka

Ve Fakultní nemocnici Brno (FN Brno) pracuje patnáct sester a dva lékaři z Ukrajiny, z čehož dvanácti sestrám a oběma lékařům byla uznána kvalifikace, tři sestry na nostrifikaci čekají. Zatím tak vykonávají pomocné práce.

„Jedna lékařka umí celkem obstojně česky, protože tu už má roky někoho z rodiny, ostatní se snaží. I dle jazykových možnost jsou na takových pracovištích a vykonávají takovou práci, aby to nebylo limitující pro ně ani pro pacienty,“ řekla Právu mluvčí Veronika Plachá.

Jedna lékařka umí celkem obstojně česky, protože tu už má roky někoho z rodiny
Veronika Plachá, mluvčí FN Brno

V Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně (KNTB) zaměstnávají aktuálně pět lidí, kteří přišli po začátku války na Ukrajině. „Čtyři z nich jsou zdravotníci, respektive původně na Ukrajině zdravotní sestry,“ řekla Právu mluvčí Dana Lipovská.

O nostrifikaci a o povolení ministerstva zdravotnictví si zažádala zatím jediná sestra. „Jedna sestra má povolení a udělala si sanitářský kurz, pracuje tedy na pozici sanitářky. Další tři si zatím příslušné doklady nevyřídily, ale do budoucna plánují podat si žádost. Pracují jako pomocníci sanitářů. Co se týká jazykové bariéry, není to zatím dokonalé, ale učí se a domluví se,“ řekla Lipovská.

Poprvé od začátku ruské invaze neudělilo Česko běžencům žádné vízum

Válka na Ukrajině

Kurzy zdarma

V Karlovarské krajské nemocnici (KKN) novým zaměstnancům z Ukrajiny pomáhají i jazykovými kurzy. V nemocnici pracuje pět lékařů a dva zdravotničtí pracovníci z Ukrajiny. Tři z nich již mají rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, dva z nich na rozhodnutí čekají a dva zatím o povolení žádat nechtěli.

„Zájemcům o práci v KKN zajišťujeme zdarma jazykové kurzy přímo v nemocnici. Po tak krátké době je však u většiny čeština stále překážkou,“ řekla Právu mluvčí nemocnice Markéta Singerová.

Výběr článků

Načítám