Hlavní obsah

Ukrajinští uprchlíci se vycvičí v Evropské unii a po bojích se vrátí. Polský projekt zvažuje i Česko

Ukrajinští uprchlíci získají dovednosti pro boj ještě na území Evropské unie, projdou službou ve válce na Ukrajině a pak se vrátí do unijní země, kam původně uprchli. To je idea ukrajinské legie v Polsku, která by mohla pomoci s nedostatkem bojeschopných mužů na frontě. Hlásí se už tisíce zájemců. České ministerstvo obrany podle mluvčího Karla Čapka zatím vyhodnocuje polský projekt po praktické a právní stránce.

Foto: Viacheslav Ratynskyi, Reuters

Ilustrační foto

Článek

O možném zapojení mluvila ministryně obrany Jana Černochová minulý týden v pořadu Interview ČT 24. „Ukrajinská komunita žijící na území Česka je početná, bez ohledu na vlnu, která přišla v důsledku války,“ řekla Černochová.

„Chceme pokračovat ve výcviku ukrajinských vojáků, tak proč necvičit možná už občany České republiky, kteří se hlásí svojí národností k Ukrajině, a nevytvořit z nich nějaký celek.“ Ministryně zdůraznila, že stejně jako v Polsku by musel být vstup vojáků dobrovolný.

Nucené návraty na Ukrajinu v minulosti vyloučil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Dokud bude platit dočasná ochrana, nebudeme mít právní instrument, abychom tyto lidi vyhošťovali a posílali zpátky na Ukrajinu,“ řekl.

Ukrajinská legie v Polsku byla zřízena na základě dohody o bezpečnostní spolupráci, kterou Ukrajina a Polsko podepsaly 9. července. Ukrajinští uprchlíci v Polsku dobrovolně vstoupí do ukrajinské armády prostřednictvím konzulátu, ale budou vycvičeni na polském území a polskými ozbrojenými silami. Až odslouží vojenskou službu v ukrajinské armádě, budou se moci vrátit zpět do Polska, kde často mají ženy a děti.

Česká muniční iniciativa pošle na Ukrajinu dalších 100 000 kusů munice

Válka na Ukrajině

Dohoda uvádí, že se tréninku budou moci účastnit nejen ukrajinští uprchlíci žijící v Polsku, ale i v ostatních státech, tedy potenciálně i ti z Česka.

Podle bezpečnostního experta Oldřicha Bureše z Metropolitní univerzity Praha by to mohla být vítaná pomoc. „Bude záležet na tom, kolik osob se do legií přihlásí. Deficity ukrajinské armády se pohybují minimálně v desítkách, ne-li ve stovkách tisíc vojáků,“ uvedl. Do polské legie se zatím hlásí zájemci v řádu tisíců.

„Snaha přimět Ukrajince v zahraničí, aby se vrátili a sloužili v armádě, je velká. Legie jsou určitě méně kontroverzní způsob než například Ukrajincům v cizině neobnovovat doklady,“ dodal Bureš. Například ukrajinští uprchlíci v Česku si opakovaně stěžují na to, že jim úřady jejich rodné země nevydávají nové pasy a snaží se je tím donutit k návratu. Tyto problémy mají i lidé, kteří se do Česka přestěhovali dávno předtím, než vypukla ruská agrese na Ukrajině.

Raději živý dezertér než mrtvý hrdina, tvrdí Ukrajinci, kteří prchli před odvedením

Evropa

Polsko-ukrajinská dohoda návraty výslovně zmiňuje, že „Polsko bude, na žádost Ukrajiny, přesvědčovat ukrajinské občany, aby se vrátili na Ukrajinu a sloužili v armádě a dalších bezpečnostních a obranných složkách“.

Premiér Petr Fiala (ODS) podobný dokument podepsal spolu s prezidentem Volodymyrem Zelenským minulý týden. V něm ale žádná podobná pasáž o legiích nebo přesvědčování ukrajinských uprchlíků k návratu není.

V Česku je přitom podle posledních údajů ministerstva vnitra přes sto tisíc ukrajinských uprchlíků, mužů ve věku od 18 od 65 let. Z Ukrajiny po vypuknutí ruské invaze odešlo podle odhadů okolo 750 tisíc mužů.

Ukrajina může používat britské zbraně k útokům na Rusko, tvrdí ministr Healey

Evropa

Výběr článků

Načítám