Ukrajinští Romové v ČR už nejsou problém. Kyjev to prý vyřešil

„Pan ministr o tématu jednal se svým ukrajinským protějškem a nechal si předložit zpravodajské informace, které však z povahy věci není možné blíže komentovat. Ukrajinská strana nicméně slíbila, že se situaci bude pečlivě věnovat,“ sdělila mluvčí.

„Od té doby došlo ke změně a v tuto chvíli už příchody zmíněné skupiny obyvatel pro náš systém nepředstavují žádnou zátěž,“ dodala.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v květnu avizoval, že nechá prověřit příjezdy romských uprchlíků ukrajinskou stranou. Panovalo totiž podezření, že jsou organizované.

„Požádal jsem ukrajinského ministra vnitra (Denys Monastyrskyj, pozn. red.), zda by se mohla ukrajinská policie věnovat podezření z organizovaného zločinu v Zakarpatské oblasti, odkud jsou lidé možná organizovaně vypravováni za hranice EU s vidinou výhod, které u nás nemají právo získat,“ řekl tehdy.

Stovky romských migrantů dorazily do Česka na jaře. Politici na lokální i vládní úrovni se nedokázali domluvit na jejich umístění a naráželi také na odpor místních obyvatel. Někteří příslušníci etnika odmítli ubytování nabízené státem, např. v kasárnách v Brně-Židenicích.

Krize vyvrcholila na pražském Hlavním nádraží, kde Romové po několik týdnů pobývali v nelidských podmínkách: přespávali na zemi a nedostávalo se jim základních potřeb.

Čekali zejména na to, až české úřady rozhodnou, jestli mají nárok na podporu a případné ubytování. Řada z nich totiž měla dvojí – ukrajinské a maďarské – občanství a mělo se o ně tedy primárně postarat Maďarsko.

Neziskové organizace kritizovaly přístup státu a situaci označovaly za humanitární krizi. Britský list The Guardian ve své reportáži označil krizi za „hnisající“ a uvedl, že „na rozdíl od ostatních Ukrajinců, kterým byla nabídnuta uprchlická víza, tyto rodiny zjistily, že nemají kam jít a nikdo je nechce“.

„Část romských uprchlíků je obětí určitého vykořisťování. Má to charakter organizovaného zločinu. Do Česka jsou posílány maminky s malými dětmi s jasným cílem přinést zpátky do země původu prostředky, které jim jsou následně odebírány organizovanými skupinami,“ zkonstatovala tehdy vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Na konci května Praha ukončila na Hlavním nádraží humanitární podporu a uprchlíky přesunula do stanového městečka v pražské Troji. Některé z nich převezly neziskové organizace na západ, nejčastěji do Německa, Norska či Irska.