Článek
„Doufali jsme, že proces zapojování ukrajinských lékařů a zdravotníků půjde rychleji. V současnosti máme asi patnáct set lidí v různých fázích přípravy na aprobaci nebo nostrifikaci (proces uznání zahraničního vzdělání a praxe, pozn. red.), přičemž většina je z nelékařských profesí, jako jsou zdravotní sestry, psychologové nebo fyzioterapeuti,“ sdělil Novinkám náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Aprobační zkoušku podle Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví od roku 2022 složilo 355 lékařů, 34 zubních lékařů a devět farmaceutů z Ukrajiny.
„U lékařů trvá proces aprobační zkoušky přibližně rok a půl a zahrnuje písemnou a praktickou část v délce šesti měsíců a pak ústní část. Stěžejní a zároveň přirozenou překážkou je přitom pro ukrajinské lékaře jazyková bariéra,“ uvedl pro Novinky mluvčí institutu Jan Brodský.
„Nejtěžší bylo naučit se česky,“ potvrdila už dříve Novinkám ukrajinská lékařka Oksana Denysjuková. Lékaři musí totiž v průběhu přípravy nejen zvládnout nový jazyk, ale podle České lékařské komory se musí umět vyjadřovat i odborně, přičemž pro ověření je aprobační zkouška prováděna právě v češtině.
Teprve poté, co ukrajinští nebo i další lékaři ze zemí mimo Evropskou unii v Česku náročnou zkoušku složí, je na ně nahlíženo jako na absolventy místní vysoké školy.
Další se připravují
Na zkoušku se v současnosti připravují další zdravotníci, i když se podle Brodského zájem v porovnání s počátkem ruské agrese snižuje. „Letos v září jsme úspěšně proškolili sto lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, kteří se nacházejí v různých fázích aprobační zkoušky. Obdobný počet osob se bude účastnit dalšího běhu kurzů příští rok na jaře,“ uvedl Brodský.
Samotná zkouška vyjde uchazeče minimálně na sedm tisíc korun a v případě opakování pokusů se pak částka může vyšplhat i na desetitisíce. Všichni uchazeči mají celkem pět pokusů na to, aby zkouškou úspěšně prošli.
Složením zkoušky však proces integrace do systému českého zdravotnictví nekončí. Následně musí každý zdravotník splnit všechny požadavky oboru, kterému se chce věnovat. „Obvykle se doba specializační přípravy pohybuje mezi třemi a pěti lety. Zkušení odborníci z Ukrajiny mohou navíc požádat o uznání své předchozí praxe, pokud odpovídá obsahu příslušného vzdělávacího programu v Česku,“ dodal Brodský.
„Většina lidí, kteří do procesu vstoupili, ho chce dokončit a v Česku dál působit, což je pro český zdravotní systém obrovský benefit. Získáváme tím kvalitní pracovníky, kteří nám do budoucna mohou významně pomáhat,“ zakončil Dvořáček.
Ukrajinských uprchlíků je v současnosti v Česku podle statistiky ministerstva vnitra přes 386 tisíc.
Praktici z Ukrajiny stále nemohou léčit, lékařů je přitom nedostatek
