Ukrajinisté znovu napsali Zemanovi, upozorňují jej na další omyly o Banderovi

Debata mezi ukrajinisty a Zemanem začala loni v srpnu, kdy ho v dopisu vyzvali ke zdrženlivosti při hodnocení kontroverzního ukrajinského vůdce Stepana Bandery a při používání termínu banderovci. Prezident jim odpověděl minulý týden. Banderu a Romana Šuchevyče zkritizoval a uvedl, že nemůže Ukrajině blahopřát k takovým národním hrdinům.

Zatímco minulý dopis podepsali čtyři vědci, nyní se k nim připojili další čtyři. Mezi signatáři je třeba historik David Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů, ukrajinistka Lenka Víchová nebo politický geograf Michael Romancov. V úvodu dopisu vědci odmítají, že by se o Banderovi mělo mluvit pouze v dobrém. Nemělo by se prý ale o něm lhát.

Zeman se v otevřeném dopise ukrajinistů například zeptal, jestli znají Banderův výrok „Zabij každého Poláka mezi 16 a 60 lety“. Vědci mu oponují, že Bandera tento výrok nikdy nepronesl.

"Historici jej obvykle připisují Dmytru Kljačkivskému, veliteli ukrajinského nacionalistického odboje na Volyni, který je považován za iniciátora protipolské etnické čistky," uvedli. "Ten se řídil myšlenkou, kterou sdílíte i vy, že ,každý má žít ve své původní zemi‘," poznamenali s odkazem na nedávné Zemanovo vyjádření k imigrantům.

Ukrajinisté dále připomínají, že ukrajinský prezident Petro Porošenko v prosinci požádal polský národ kvůli minulosti o odpuštění. "Bohužel však musíme konstatovat, že v době, kdy se ukrajinský a polský národ snaží překlenout historické křivdy, vy káráte Ukrajince za hříchy minulosti, přičemž sám relativizujete zabíjení a vyhánění na základě kolektivní viny, jaké se po válce odehrálo v Československu," píšou vědci.

Dále odmítají i Zemanův výrok o snaze Bandery zřídit na Ukrajině vazalský německý stát. Ukrajinští nacionalisté podle nich toužili po ukrajinském státě, který měl mít vůči německé říši rovnocenné postavení. Odmítají i srovnání Bandery a Jana Ryse Rozsévače, kterého Zeman označil za zakladatele organizace Vlajka. Rys podle nich Vlajku nezaložil a český stát proti vůli Adolfa Hitlera nevyhlásil.

Zeman ve svém dopise uvedl, že Ukrajinci připravují vyhlášení Šuchevyče národním hrdinou. Šuchevyč ale podle něj "proslul tím, že v roce 1941 nechal ve Lvově postřílet tisíce Židů". Ukrajinisté odmítají i tento Zemanův výrok. Jako zástupce velitele praporu Nachtigall v roce 1941 žádný rozkaz ke střílení Židů ve Lvově prý nevydal, protože v té době byl plně zaměstnán snahou položit základy budoucí ukrajinské armády a k takovému rozkazu neměl ani pravomoci, ani motivaci. "S tím koresponduje nakonec i svědectví o jeho odmítavém stanovisku k pogromům, kterých se zúčastnila místní populace, milice nacionalistických aktivistů i jedinci zběhlí od prosovětských milic," poznamenali vědci.

"Pokud ovšem máte věrohodné zdroje, které by svědčily o opaku, budeme vděčni za obohacení světové ukrajinistiky. Jen vás chceme upozornit, že ,nezávislé‘ internetové zdroje se za věrohodné nepovažují," rýpli si závěrem do Zemana signatáři dopisu.

Český prezident totiž na podobné stránky odkazoval v případě kritiky nedávného pochodu ukrajinských nacionalistů. "Doufáme, že odvahu, kterou projevujete ve válkách 70 let starých, projevíte rovněž ve střetu s dnešními agresory," zakončili dopis se zjevným odkazem na ruskou politiku vůči Ukrajině.