Ukrajině musíme dále pomáhat, shodli se prezidenti V4 na Pražském hradě

Hlavy států Zuzanu Čaputovou (Slovensko), Katalin Novákovou (Maďarsko) a Andrzeje Dudu (Polsko) na Hradě oficiálně přivítal prezident Petr Pavel na červeném koberci rozprostřeném na prvním nádvoří okolo desáté hodiny ranní. Při příjezdu každého státníka zahrála Hudba hradní stráže hymnu jeho země, zazněla i česká hymna. Následně se všichni podepsali do hradní návštěvní knihy a odebrali se na jednání delegací. Česká republika skupině od července předsedá.

Hlavními tématy jednání hlav států bylo posílení vzájemné spolupráce, zahraničně politické otázky či projekty financované ze společného visegrádského fondu.

„Motto českého předsednictví zní Before citizents, neboli V4 pro občany. Odráží naše vnímání Visegrádské skupiny jako platformy, která by měla fungovat především ve prospěch občanů. Naše předsednictví usiluje o návrat ke kořenům V4, principům svobody, demokracie, dobrých sousedských vztahů,“ řekl na úvod prezident Petr Pavel.

„I když se naše názory, stejně jako představitelů zemí V4, v čase mění, zůstáváme a zůstaneme sousedy, a naším úkolem proto je usilovat o dobré sousedské vztahy. Je důležité, abychom navzájem znali své pozice, věděli, kde máme průsečíky a můžeme tam spolupracovat, a kde se rozcházíme. I v tom byl summit velice důležitý,“ dodal.

Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové se řešily ale hlavně věci, na které mají země V4 podobný pohled. Všechny země podle ní mají zájem o dobré sousedské a mezilidské vztahy. „Dnešní jednání byla zaměřená na témata, na která máme podobné názory a dokážeme je rozvíjet. Pokud nás něco spojuje, tak je to občanská společnost,“ řekla Čaputová s tím, že země V4 budou usilovat o to, aby nebyly takzvanými montovnami Evropy.

Maďarská prezidentka Katalin Nováková zase ujistila, že ačkoliv se ne na všem země shodnou, tak spolupráce funguje a bude fungovat i nadále. „Spolupráce V4 žije, existuje a má před sebou skvělou budoucnost. Všem, kteří pohřbívali V4, tak ten svazek mezi námi existuje již 700 let a naším záměrem je udržet jej i nadále. Musíme se postavit výzvám ve světě, které před námi dříve nebyly,“ míní Nováková.

Během společného oběda pak prezidenti hovořili i o válce na Ukrajině, podpoře napadené zemi, situaci na Blízkém východě nebo o rozšíření EU.

V posledních letech panují uvnitř V4 rozdílné postoje k různým tématům, což vedlo k útlumu společných aktivit. Neshody se týkají třeba postojů k Ukrajině a její podpoře proti agresivnímu Rusku. Maďarsko se k Ukrajině staví rezervovaně a odmítá ji vojensky podporovat. Podobně se, co se týče vojenských dodávek, vyjadřuje nová slovenská vláda vedená Robertem Ficem (Směr). Oproti tomu Česko a Polsko patří mezi jedny z největších podporovatelů a zastánců bránící se Ukrajiny.

„Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko leží ve středu Evropy, a je proto přirozené, že řešíme podobné geopolitické otázky. Ruská agrese dopadá na nás všechny, podpora Ukrajiny je proto zásadní pro naši bezpečnost. Zároveň je také krokem přirozeně lidským. Rusko musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Musíme proto pokračovat ve všestranné podpoře Ukrajiny. Je to v našem zájmu,“ pronesl Pavel.

To, že některé země podporují napadenou Ukrajinu vojensky, některé tak činí jen humanitárně, je podle českého prezidenta „vlastně dobře“. Pavel také řekl, že výzvou pro Evropu je situace na Blízkém východě. V zájmu EU je podle něj porážka palestinského teroristického hnutí Hamás.

To, že pomoc Ukrajině je důležitá a je to evropském zájmu, potvrdili i všichni další prezidenti ve svých proslovech. „Ukrajina potřebuje naši podporu,“ řekl například polský prezident Andrzej Duda.

„Rusko nesmí vyhrát tuto válku. Stojíme za Ukrajinou, snažíme se jim poskytnout maximální pomoc, aby dokázali ochránit svou zemi i svůj národ,“ prezentovala společné stanovisko maďarská prezidentka Katalin Nováková.

Podle ní je V4 „srdcem Evropy a zárukou bezpečí, které je potřeba do budoucna uchovat“, proto je podle ní důležité chránit vnější hranice EU.

Český prezident Pavel je pak přesvědčen, že EU musí nabídnout perspektivu zemím v unijním sousedství, protože by to přispěje k odolnosti Evropy jako celku. Podle Novákové musí Ukrajina, pokud chce mít evropskou perspektivu, akcentovat i téma menšin na svém území.

Prezidenti řešili během setkání také společné projekty v oblasti vzdělávání či kultury financované z visegrádského fondu. Hovořili také například o propojování dálnic či vysokorychlostní železnici. Vyslechli si také koncert vážné hudby v podání visegrádského kvarteta.