Ukrajinci u nás páchají zločiny méně, než by odpovídalo jejich podílu na společnosti

Za poslední roky u nás významně přibylo cizinců, celkovou kriminalitu to ovšem nijak dramaticky nezvýšilo, ta totiž v čase naopak klesá. Například v roce 2017 u nás bylo 526 811 cizinců, tedy méně než polovina proti dnešku. Počet registrovaných trestných činů v roce 2017 byl ovšem 202 303, téměř o třicet tisíc více než dnes.

Celkem policie loni zaznamenala 173 322 trestných činů, z toho jich objasnila 78 178. Cizinci z objasněných trestných činů spáchali 9441 z nich, tedy okolo dvanácti procent.

Podíl je tak o dva procentní body vyšší, než jaké je zastoupení cizinců u nás. Podle poslední statistiky ČSÚ ke konci září u nás totiž žije přesně 10 897 237 osob. K tomuto datu ministerstvo vnitra uvádí, že se u nás nachází 1 079 0941 cizinců. To znamená, že cizinci představují 9,9 procenta všech obyvatel Česka.

„Trestná činnost cizinců kopíruje obecné trendy a jedná se o záležitost především větších aglomerací,“ uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Vyšší kriminalita cizinců je podle něj v částech obcí, kde se nacházejí například ubytovny.

Ze statistiky také vyplývá, že zatímco počet objasněných trestných činů spáchaných Čechy meziročně klesl o pět tisíc, ze 74 248 v roce 2023 na 69 208 v roce 2024, počet objasněných trestných činů spáchaných cizinci se mírně zvýšil, zhruba o tři sta z 9 134 na 9 441.

Policie eviduje také počty stíhaných osob, kde rozlišuje i jednotlivé národnosti. Také zde zaznamenali policisté celkový pokles, a to ze 79 356 osob na 75 825 stíhaných, tedy o více než 3500 tisíce. Mezi stíhanými za loňský rok tvořili cizinci 12 procent, tedy opět o dvě procenta více, než kolik odpovídá jejich zastoupení ve společnosti. V roce 2023 byl podíl cizinců na stíhaných osobách nižší, 11,78 procenta, v roce 2022 pak byl 10,46 procenta.

Z cizinců byli loni stejně jako v roce 2023 nejčastěji stíhaní Ukrajinci, poté Slováci, následně Poláci a Rumuni. Zatímco před dvěma lety bylo stíháno 3477 Ukrajinců, loni už to bylo 3842. Naopak například počet stíhaných Slováků se meziročně snížil z 2561 na 2348.

Ukrajinští občané tvořili loni 5,07 procenta všech stíhaných, Ukrajinci u nás přitom už představují 5,3 procenta všech obyvatel. Konkrétně ke konci září v Česku žilo 578 454 Ukrajinců, z toho 378 432 s dočasnou ochranou, tedy uprchlíků před válkou.

Slováci pak představují 3,1 procenta všech stíhaných. Další národy následují s větším odstupem, když Poláci tvoří jen půl procenta stíhaných, prakticky stejně jako Rumuni s 0,49 procenty. Až na pátém místě se pak nacházejí Vietnamci s 0,37 procenta.