Ukrajinci se u nás vrhli na rybaření. Laciný zdroj obživy, pochvalují si

Podobně jako Sergej jsou motivovaní další tisíce jeho krajanů, kteří se u nás vrhli na rybaření.

Český rybářský svaz (ČRS) eviduje za poslední roky skokový nárůst členské základny. Pro velký zájem Ukrajinců o rybářský lístek už pro ně nechal v jejich rodném jazyce vytisknout brožuru s pravidly pro sportovní rybolov včetně seznamu revírů.

„Za rok jsme přijali i šest tisíc nových členů. Počty šly opravdu hodně nahoru. Začalo to covidem a další vlna přišla po začátku ruské invaze. Jsou dny, kdy devadesát procent lovících rybářů v Praze jsou Ukrajinci. Naprosto většina z nich si ulovenou rybu bere na jídlo. Díky českým rybářům, kteří stále častěji ryby pouštějí zpět, ale zatím množství ponechaných úlovků výrazně nestoupá,“ řekl Novinkám Pavel Vrána z ČRS.

Podle něj Ukrajinci loví především v blízkosti ubytoven či tam, kde mohou pohodlně dojet až k vodě, nebo na malém revíru, kde mají větší šanci ulovit kapra. „Typickými místy v Praze jsou například rybníky v Hostivaři nebo Džbánu,“ pokračoval Vrána.

Často ale ukrajinští rybáři nedodržují předpisy pro sportovní lov, což však není výjimkou ani u těch českých. Výsledky kontrol rybářské stráže ukazují, že si zpravidla nechávají větší počet ryb, než mohou, chytají na více prutů nebo praktikují zakázaný způsob lovu.

Řada z nich se také u vody chová neukázněně, jsou velmi hluční a zůstává po nich nepořádek. Desítky z nich přijdou každoročně o povolenku za porušení rybářského řádu.

„Nechci ukrajinské rybáře rozhodně všechny házet do jednoho pytle. Najdou se mezi nimi totiž i tací, kteří nám sami zavolají a upozorní na nešvary krajanů,“ přibližuje porybný Jaromír Lev.

Poukázal však na to, že se mezi Ukrajinci začíná rozmáhat zakázaný lov do sítí. „Na Hracholuské přehradě jsme v loni v listopadu vytáhli z vody dvě třicet metrů dlouhé sítě, do kterých byly zamotané ryby.

Šnůra vedla na břeh, kde stálo pět stanů a v každém čtyři opilí Ukrajinci. Bylo to v půl druhé ráno. Dokážete si představit, jak vypadali. Nikdo z nich se samozřejmě k nalíčení sítí nepřiznal,“ popisuje Lev jednu z kontrol.

Upozornil také na to, že někteří Ukrajinci chytají i načerno. „Za loňský rok jsem jich bez papírů pochytal jen v Plzni dvacet, což je sedmdesát procent všech načapaných pytláků na území města. Někdy to byli i čtyři týdně nebo jeden třikrát po sobě. Ale vůbec nic si z toho nedělají. Je to jen přestupek na úseku rybářství a nikdo to s nimi nechce řešit,“ uzavřel Lev.

Získat rybářský lístek není pro cizince v ČR žádný velký problém. Pokud nechtějí vstoupit do rybářského svazu, mohou si ho koupit na dobu 30 dnů za 200 korun a k tomu krátkodobou povolenku, která je jako nečleny stojí 1000 korun na deset dní pro daný region. Daleko větší zájem je ale právě o dlouhodobý rybářský lístek. K jeho získání je zapotřebí složit zkoušku, ve které v rámci závěrečného testu, který je už rovněž v ukrajinštině, musejí uchazeči prokázat základní znalosti z poznání a biologie ryb, způsobu lovu a zákona o rybářství.

Po úspěšném zvládnutí odborné způsobilosti se cizinci mohou za roční poplatek 700 korun stát členy rybářského svazu. Tím získají nárok na rybářský lístek až na doživotí za 1000 korun a územní povolenku na rok za cenu 1800 korun na regionální mimopstruhové revíry. Platí pro ně stejná pravidla jako pro tuzemské rybáře. To znamená, že jsou povinni do povolenky zaznamenat každou docházku k vodě, zapisovat úlovky, dodržovat míry a dobu hájení jednotlivých druhů ryb. Musejí rovněž dodržovat limit úlovků na jeden den, což je 7 kg všech druhů ryb a nejvýše dva kusy kapra, štiky, candáta, bolena, sumce nebo jejich kombinaci.