Článek
Od začátku ukrajinské krize přijaly úřady práce po celé republice téměř 7400 žádostí o vydání pracovního povolení. „Uprchlíci nejčastěji nastoupili jako montážní dělníci, řidiči vysokozdvižných vozíků ve skladech, pomocníci ve výrobě, v dopravě nebo třeba jako uklízeči či ve výrobě potravin,“ sdělila Právu mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.
Od 21. března je v účinnosti nová právní úprava, která Ukrajincům prchajícím před válkou umožňuje na základě pobytového víza vstup na trh práce. Není tedy potřeba pracovní povolení.
Držitelé víza mohou úřad práce požádat o zanesení do evidence uchazečů. „V praxi to znamená, že jim úřad práce pomůže s hledáním zaměstnání, zařazením do kurzů českého jazyka nebo s kurzem rekvalifikace,“ dodala Beránková.
Na východě Čech je pro ukrajinské uprchlíky práce dost
V rámci regionů jsou úřady práce v kontaktu se zaměstnavateli, kteří nabízejí volná místa pro cizince, a oslovuje další, zda nemají zájem občany Ukrajiny zaměstnat.
„V současné době úřad práce eviduje 29 tisíc takových pozic například v montážní a rostlinné výrobě, ale také ve zdravotnictví nebo službách,“ řekla Beránková.
Dodala, že nabídka pracovních pozic pro ukrajinské uprchlíky se každým dnem rozrůstá.
Firmy jsou spokojené
Podle Bednáře jsou firmy ochotnější zaměstnat ukrajinské uprchlíky podle toho, jestli už podobné lidi v minulosti zaměstnávaly. „Firmy, které s těmito lidmi umí pracovat, to zvládají dobře, nicméně i firmy, které nikdy Ukrajince nezaměstnávaly mají pozitivní zkušenost,“ řekl Právu Bednář.
Podle sociologa je třeba uprchlíkům nabídnout příležitost, dobré pracovní podmínky a držet se strategie práce s nimi.
Prouza: Ukrajinky se uplatní ve zdravotnictví, hotelech a zastanou i mužskou práci
„Je třeba jim pomoci naučit se česky. Pak jsou lépe uplatnitelní. Strategie práce s uprchlíky je taková, že je potřeba sehnat jim ubytování, zajistit práci a dát jim nějakou perspektivu,“ uvedl Bednář.
Jednodušší podmínky ve zdravotnictví?
Problém však může nastat ve chvíli, kdy zaměstnavatel nemůže uznat certifikáty o vzdělání nebo kvalifikaci. To se týká zejména zdravotnictví. Podle současné legislativy zdravotníci ze zemí mimo EU musí složit potřebné odborné zkoušky v češtině nebo mohou díky povolení ministerstva zdravotnictví pracovat v některých zdravotnických zařízeních pod dohledem lékaře.
Podle Bednáře by proto bylo třeba zjednodušit uznávání pracovních kvalifikací.
Ministerstvo zdravotnictví už jednoduší podmínky připravuje. „Máme jasno, jak budeme postupovat u nelékařských profesí. U lékařů na tom pracujeme, předpokládám, že postup budeme mít do konce týdne,“ řekl ČTK náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Ve hře je například skládání aprobační zkoušky v angličtině.
Zapojení uprchlíků drhne na češtině
Nemožnost uznat zahraniční doklady o vzdělání a kvalifikaci je důvod, proč lidé, kteří jsou relativně vzdělaní, pracují nyní na nižších pozicích. Bednář se však domnívá, že tento stav je pouze krátkodobou záležitostí a brzy mohou ukrajinští uprchlíci český trh práce pozvednout.
„Je zajímavé, že přicházejí lidé napříč spektrem. Není to tak, že přicházejí ti kvalifikovaní nebo nekvalifikovaní. Českému pracovnímu trhu dlouhodobě chybějí lidé. Ukrajinci na našem trhu nejsou žádnou novinkou. Z krátkodobého hlediska mohou zaplnit volná místa. Když se na to podíváme ze střednědobého pohledu, mohou snížit věkový průměr zaměstnanců a přinést novou energii do kolektivu,“ uzavřel Bednář.