Ukrajinci budou přispívat do systému, ale na některé dávky nedosáhnou, kritizují nevládní organizace

„Zvláštní dlouhodobý pobyt je udělován na pět let. V případě, že se člověku přestane dařit nebo například otěhotní, nebude moci pobírat žádné nepojistné dávky, což je třeba rodičovský příspěvek,“ popsala Andrea Krchová, ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zdůrazňuje, že omezení se týká „jen“ nepojistných sociálních dávek, a například při onemocnění se i tito lidé dočkají pomoci.

„Cizinci, kteří na základě své ekonomické aktivity odvádí pojistné, mohou v případě nemoci čerpat dávky na toto pojistné navazující, tedy nemocenskou, peněžitou pomoc v mateřství a podobně,“ popsal mluvčí rezortu Jakub Augusta.

Podle posledních údajů je v Česku přes 380 tisíc uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Novela lex Ukrajina VII, kterou nyní čeká v Poslanecké sněmovně druhé čtení, počítá se zavedením zvláštního dlouhodobého pobytu, který nicméně nebude povinný. Kdo bude chtít, bude moci dále využívat dočasné ochrany. Ta je však na rok, dlouhodobý pobyt bude platit pět let a po několika letech bude moci přejít v pobyt trvalý.

„Někteří z ukrajinských uprchlíků u nás chtějí žít dlouhodobě a získat jasnou perspektivu. Proto nabízíme ekonomicky aktivním uprchlíkům z Ukrajiny možnost získat dlouhodobý pobyt podobný tomu, jaký mají ostatní cizinci ze třetích zemí,“ popisoval už dříve ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Žadatelé však budou muset jednak splnit poměrně přísné podmínky, například musí strávit dva roky pod dočasnou ochranou, být ekonomicky nezávislí, bez dluhů a děti musí dodržovat školní docházku. Podmínky podle odhadů vnitra splní tisíce, nanejvýš nízké desítky tisíc osob.

Registrace má být spuštěna v létě roku 2025, samo ministerstvo vnitra jako předkladatel zákona uvádí v důvodové zprávě, že neplánuje osoby se zvláštním dlouhodobým pobytem vpustit do „českého sociálního nepojistného dávkového systému“.

Mluvčí ministerstva práce Augusta k tomu dodal: „Vychází se z předpokladu, že se bude jednat o cizince, kteří musí být finančně soběstační, a nemají tedy být na dávkách závislí.“

Nevládní organizace nicméně poukazují na to, že lidé se standardním dlouhodobým pobytem, například držitelé zaměstnanecké karty, mohou nepojistné sociální dávky jako rodičovský příspěvek nebo příspěvek na bydlení čerpat.

Uprchlíci z Ukrajiny navíc i podle dat MPSV přispívají do systému více, než kolik z něj čerpají, ve druhém čtvrtletí odvedli 5,9 miliardy korun a čerpali 3,5 miliardy. Nevládní organizace poukazují i na to, že získání zvláštního dlouhodobého pobytu bude jednosměrnou cestou.

„Tito lidé poté zřejmě nebudou moci získat zpět dočasnou ochranu, a tím i možný nárok na humanitární dávku,“ uvedla Krchová. To potvrdila i mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. „Přechod zpět nebude možný,“ shrnula.