Článek
Zjistila to studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV), kterou má Právo k dispozici. Autoři tím vysvětlují nerovnoměrné rozložení ukrajinských běženců v Česku.
Počty souvisejí i s počtem volných pracovních míst. „V naší studii nacházíme důkazy, že čím více ukrajinských státních příslušníků v daném českém okresu žije a čím více pracovních pozic na tisíc obyvatel v produktivním věku je v okresu dostupných, tím více ukrajinských válečných uprchlíků do tohoto okresu přišlo,“ řekla Právu jedna ze spoluautorek Jitka Špeciánová z VÚPSV.
Uprchlíci pracují především na nekvalifikovaných pozicích
Podle ministerstva vnitra bylo v ČR přibližně 400 tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří začali do ČR proudit 24. února s nástupem ruské agrese. Zhruba 80 tisíc, tedy skoro čtvrtina, žije v Praze, téměř pět procent pobývá v Brně a čtyři procenta v Plzni.
Čím více je v okrese pracovních pozic, tím víc uprchlíků přišlo
Tato čísla korelují s předválečným stavem ukrajinské menšiny v Česku: do konce roku 2021 v ČR podle ministerských statistik žilo téměř 197 tisíc Ukrajinců, přičemž nejvíc, 67 tisíc, v Praze, bezmála 11 tisíc v Brně a téměř 5000 v Plzni.
„Tyto oblasti se ve většině shodují s lokalitami s vysokou koncentrací ukrajinských válečných uprchlíků,“ stojí ve studii. Autoři ale upozorňují, že jde o pouhou korelaci, která nemusí mít příčinnou souvislost. Práci si u nás našlo zhruba 73 tisíc uprchlíků, drtivá většina na pozicích s nízkou nebo střední kvalifikací.
Stát přestane platit za 200 tisíc běženců
Právě proto, že některé regiony jsou z hlediska ukrajinské migrace vytížené více a jiné méně, hledají politici nástroje k jejich přesídlování. Vybízel k tomu hlavně pirátský primátor Prahy Zdeněk Hřib, který kvůli tomu byl v konfliktu s vládou. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) už dříve navrhl, že například v Praze by si Ukrajinci museli přispívat na bydlení víc než v některých méně vytížených regionech.
Pozor na zbrklé přesídlování
Autoři studie upozorňují, že relokační politika by se měla provádět především s ohledem na ekonomickou integraci migrantů. „Přesun uprchlíků mimo etnické sítě může snížit pravděpodobnost nalezení zaměstnání, zejména pak u uprchlíků s nízkou kvalifikací,“ varují.
Učí se i o prázdninách. Ukrajinské děti procvičují český jazyk na letních táborech
Podle Špeciánové ukázaly zkušenosti Německa či Švédska, že účinnost přesídlovacích politik závisí na mnoha faktorech. „Třeba zda podoba relokační politiky zohledňuje například pouze rovné rozdělení uprchlíků, nebo navíc bere v úvahu i vyhlídky uprchlíků na zaměstnání, dostupné možnosti bydlení nebo volná místa ve školkách a školách,“ uvedla Špeciánová.
„Z hlediska integrace uprchlíků může být účinnější relokační politika, která se zaměřuje na specifickou skupinu uprchlíků. Například na ty, kteří si sami nemohli najít bydlení, práci nebo školu pro své děti,“ dodala.