Ukrajina chce dostat z ciziny své bojeschopné muže, v Česku jich jsou desítky tisíc

„Pobývat v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností směrem k vlasti,“ uvedl Kuleba. Minulý týden proto ukrajinská vláda přijala rozhodnutí, podle kterého muži ve věku od 18 do 60 let musí jet na Ukrajinu, pokud chtějí získat nový pas.

Do 18. května jsou také pozastaveny veškeré konzulární služby pro Ukrajince v tomto věkovém rozpětí, poté by jim měly být poskytnuty jen tehdy, pokud se zaregistrují do branného centra. To mohou udělat na konzulátu i elektronicky, díky tomu získá Ukrajina přehled o možných brancích.

„V České republice se nachází 94 643 mužů ve věku od 18 do 65 let, kteří mají dočasnou ochranu v souvislosti s válkou na Ukrajině,“ uvedla Hana Malá z odboru tisku ministerstva vnitra. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj schválil na začátku dubna snížení věku pro mobilizaci z 27 na 25 let. Výjimku z odvodu mají otcové tří a více dětí, samoživitelé a pochopitelně ti, kteří ze zdravotních důvodů nejsou schopni vojenské služby.

Podle BBC opustilo Ukrajinu od začátku ruské agrese směrem do Evropské unie přes 750 tisíc Ukrajinců ve věku od 18 do 64 let. Na situaci už zareagoval i polský ministr obrany Wladysław Kosiniak-Kamysz. „Myslím, že mnoho našich krajanů bylo a je pobouřeno, když vidí mladé ukrajinské muže v kavárnách a slyší o tom, kolik úsilí nás stojí pomoc Ukrajině,“ řekl stanici Polsat. Ukrajině chce podle svých slov pomoci s návratem těchto mužů do vlasti.

Litevský ministr obrany Laurynas Kasčiūnas se k tomuto postoji přidal. „Nikdo je nebude sbírat a odvážet na Ukrajinu. Ale sociální podpora, pracovní povolení, dokumenty – to jsou možnosti, které slyším i od polské strany,“ citoval jej Kyiv Independent.

K věci se vyjádřil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Problém odchodu ukrajinských mužů v odvodovém věku chápu. Česko dlouhodobě ukrajinské uprchlíky podporuje a na našem území je vítáme. Nikoli ale ty, kteří se snaží vyhnout zákonem dané odvodové povinnosti,“ řekl Lipavský.

Možnosti států jsou nicméně omezené, pokud jde o povinné návraty. „Český stát pro to nemá žádný podklad v zákoně. Nemůže někomu odebrat dočasnou ochranu jen proto, že se tak zrovna rozhodl,“ řekla Věra Honusková, expertka na mezinárodní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Teoretickou cestu vidí v možnosti, že Ukrajina odešle povolávací rozkaz a daný člověk v cizině jej neuposlechne. Takového občana by pak mohla Ukrajina soudně stíhat a žádat o jeho vydání z ciziny pro spáchání trestného činu.

Cestou může být i zmíněné omezení vydávání pasů. „Každý Ukrajinec, který u nás disponuje dočasnou ochranou, je povinen se prokázat platným cestovním dokladem, kde má dočasnou ochranu uvedenou. Pokud tak neučiní, hrozí mu pokuta až pět tisíc korun a možnost správního řízení o vyhoštění,“ řekl Josef Urban, mluvčí Ředitelství služby cizinecké policie. Platnost pasu je nicméně deset let, nedá se tedy očekávat, že by kvůli tomu mělo krátkodobě dojít k hromadnému návratu Ukrajinců do vlasti.