Článek
„Požárů je více v letním období. Je to spojené s přípravou pokrmů,“ řekl expert na prevenci HZS Zdeněk Hošek s tím, že častým původcem je nepozornost. Člověk se zapovídá a zapomene, že na sporáku něco vaří.
Doplnil, že v těchto měsících jsou rizikové i návštěvy. Chtějí například při společném grilování s něčím pomoci a přitom nejsou zvyklé s podobným zařízením zacházet. A mohou je tedy omylem nechat zapnuté.
Pokud člověk zjistí, že mu doma hoří, jako první by se měl pokusit oheň uhasit vlastními silami. Je to jeho zákonná povinnost.
Podle mluvčí pražských hasičů Pavlíny Adamcové by zároveň lidé měli volat na číslo 150. Záleží ale na zvážení situace, hlavně podle toho, jaká bude odhadovaná škoda. Pokud se člověk chce obrátit na pojišťovnu, bude potřebovat zprávu HZS.
Hasiče je ale dobré zavolat i v případě menšího ohně, když člověk neřeší škodu, ale spíš kvůli kontrole. „Když vám například zahoří gril na balkóně a jste v paneláku, který má zateplení, tak už se nám stalo, že vlétl uhlík právě do zateplení, aniž by to lidé věděli,“ dodala Adamcová.
Větrat, nebo nevětrat?
Hasiči pak místo prohlédnou termokamerou, která odhalí případná skrytá ohniska požáru. Například uhašenou utěrku na sporáku není nutné hlásit, tedy pokud od ní nechytí třeba záclony a nábytek.
„O požáru grilu by ale hasiči vědět měli,“ zmínila mluvčí. Zákon o požární ochraně nařizuje lidem hlásit každý požár. Ten je definován jako oheň, který se vymkl kontrole a ohrožuje lidi, zvířata a životní prostředí, případně již ničí a zabíjí.
Za neoznámení požáru hasičům hrozí pokuta až 25 tisíc korun. Když to nenahlásí firma, tak jde o správní delikt, za který může zaplatit až půl miliónu korun.
A co dělat v případě, že není šance oheň uhasit? V ideálním případě sebrat doklady a prostor opustit. Zároveň vyhlásit požární poplach, aby sousedi, kteří jsou v bytech potenciálně ohrožených plameny, také odešli z domova a vyčkali na příjezd hasičů.
V případě, že má člověk možnost byt rychle opustit a nemusí pátrat po zbývajících členech rodiny, tak by se větrat nemělo.
Co ale dělat, pokud je někdo z příbuzných nemobilní a jeho transport trvá déle? V takovém případě je lepší okno otevřít. Plameny to sice může rozdmýchat, na druhé straně když se kouř dostane z místnosti, tak to může zlepšit i viditelnost a orientaci.
„Je pravdou, že dvě třetiny úmrtí při požárech, a to jsou celosvětové statistiky, nejsou způsobeny popáleninami, ale intoxikací plyny, které vznikají při požáru,“ konstatoval Hošek.
Prchat by se mělo únikovou cestou. Ta je vybavená nouzovým osvětlením a požárně dělícími konstrukcemi, které zajišťují, aby se trakt účinkem požáru nezhroutil.
Podle doby, po kterou mají tyto cesty minimálně vydržet průchozí, je hasiči rozdělují do třech kategorií: A, B a C. Je to přitom přímo úměrné výšce objektu, jeho rozloze a počtu bytů.
„Běžný čtyřpatrový nebo šestipatrový dům, který je vybaven únikovou cestou A, poskytuje ochranu jenom po dobu čtyř minut,“ uvedl Hošek s tím, že to je doba, která zpravidla stačí k tomu, aby dům opustili všichni, kteří byli nějak zasaženi požárem.
Ve větších budovách je úniková cesta typu B, která poskytuje ochranu 15 minut, a C 30 minut. Ta se zpravidla nachází v budovách vyšších než šedesát metrů.
V chráněné únikové cestě může být i nucené větrání, kdy se s pomocí ventilátorů v chodbách udržuje přetlak, aby se tam z bytu nebo místností nedostal kouř.
Jak neuváznout ve výtahu
Výtah je možné použít pouze v případě, že je evakuační, označený bezpečnostním nápisem. „U moderních výtahů je to jednodušší. Jsou napojeny na technické zařízení a v případě detekce kouře samočinně sjedou do přízemí a šachetní dveře zůstanou otevřené,“ uvedl Hošek s tím, že pak nehrozí, že by někdo v případě požáru tento výtah použil.
Horší situace je ve starších domech. Tam se člověk, který během požáru použije výtah, vystavuje riziku, že v něm uvázne, protože dojde k přerušení dodávky elektrické energie.
Příčin vzniku požáru je řada, a může dokonce jít o případy, které by člověka nikdy nenapadly. Například letos v dubnu někdo zavolal hasiče, aby prozkoumali příčinu výskytu kouře v obytném domě. Na místě zjistili, že ho způsobilo spálení vyvařovaných dudlíků v jednom z bytů, sdělila Adamcová.
Koncem letošního června zase zasahovaly dvě jednotky hasičů u požáru ve výtahové šachtě v domě na Praze 9. Na místě hasiči zjistili, že hořel vypínač osvětlení výtahové šachty.
„Příčinou vzniku požáru bylo dlouhodobé působení moči na elektroinstalaci výtahu, čímž došlo k oxidaci kontaktů a následovnému požáru,“ konstatovala.
Chemická reakce zapříčinila letos i požár popelářského vozu. Po příjezdu na místo hasiči zjistili, že se v něm vznítila rozemletá akumulační baterie. Adamcová řekla, že hasiči vytékající kyselinu zředili vodou a spláchli z vozovky.