Článek
Smyšlený příběh pro ilustraci: civilní kontrarozvědka v rámci své činnosti zaznamená hovor, v němž se jeden z účastníků svěří s přípravou konkrétního útoku na určitý cíl. Zpravodajská služba sice ihned předá informaci policii, avšak její vyšetřování nic takového neprokáže. Samotný záznam hovoru ale jako důkaz vyšetřovatelé použít nemohou.
Právě proto zvažuje vnitro s ministerstvem spravedlnosti změnu novelou trestního řádu. „Orgány činné v trestním řízení musí mít nástroje k tomu, aby mohly postihovat všechny formy trestné činnosti, které se v souvislosti s novými hrozbami vyskytují,“ zdůvodnilo vnitro vládě svůj návrh.
Nevylučuji debatu v případě boje s terorismem, ale víme, že pod to se dá schovat spousta věcí, a bojím se zneužití.
Změnu trestního řádu ale má pod palcem nejen vláda, ale především zákonodárci. A z reakcí poslanců je zřejmé, že ne všichni zvažovanou novelu podpoří. Zděšení vyvolal nápad u člena sněmovního ústavně-právního výboru a šéfa komise pro kontrolu BIS Marka Bendy (ODS).
Benda změnu odmítá
„Taková změna nepřichází v úvahu,“ řekl Právu. K zásadnímu nesouhlasu ho prý vedou příliš dlouhé zkušenosti s odposlechy, jejichž nasazení je sice také přesně vymezeno zákonem, nicméně často se používají – jak řekl – na blbosti. „Pokud by takový návrh přišel, tak bych – řečeno podle vzoru exprezidenta Klause – držel na protest před úřadem vlády hladovku,“ řekl.
Opatrný by byl také šéf výboru a člen komise pro kontrolu BIS Jeroným Tejc (ČSSD). „Nevylučuji debatu v případě boje s terorismem, ale víme, že pod to se dá schovat spousta věcí, a bojím se zneužití,“ řekl.
Umím si představit, kdy u některých, nejzávažnějších trestných činů, směřujících proti národní bezpečnosti, celistvosti republiky nebo týkajících se terorismu, by ta úprava nějakou podobu mohla mít a měla šanci.
Dodal, že kontrola tajných služeb je velmi omezená, a proto by opatření muselo případně jít ruku v ruce s posílením kontrolní činnosti. „Na druhé straně asi nemá logiku, aby bezpečnostní složky zachytily informaci, že se např. chystá teroristický útok, a soud nemohl na základě této informace pachatele odsoudit,“ připustil.
Vnitro tvrdí, že jeho návrhy jsou v souladu s postupy jiných států EU. Avšak podle pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové třeba zmíněná informace tajných služeb jako důkaz v trestním řízení není v evropských zemích úplně standardní. Připustila ale, že v některých o tom uvažují.
„Musí se postupovat velmi uvážlivě, hodnotit, jakých kategorií trestných činů by se ta úprava mohla dotknout,“ řekla Právu a dodala: „Umím si představit, kdy u některých, nejzávažnějších trestných činů, směřujících proti národní bezpečnosti, celistvosti republiky nebo týkajících se terorismu, by ta úprava nějakou podobu mohla mít a měla šanci, aby byla celospolečensky přijata.“ Platnost na všechny trestné činy ale Bradáčová vylučuje.