Účtenky i obaly. Vědci zkoumají, kolik toxických látek dostávají Češi do těla

„S odběry jsme už začali, vzorky máme od prvních 52 dětí a postupně budou přibývat další,“ řekla Novinkám Andrea Krsková z Centra zdraví a životního prostředí SZÚ, která tuzemský projekt vede.

Chemikálie se dostávají do organismu denně - vdechnutím, stravou, přes kůži. Zatímco u dospělých je zjišťují vědci v krvi a moči, u dětí analyzují moč a vzorky vlasů.

Vytipovány byly pro tento účel základní školy z Prahy, Karvinska, Plzně, Vysočiny a jižní Moravy, odkud se zapojí v souhrnu dvě stovky žáků od 6 do 11 let. Se svolením rodičů jim odeberou vědci vzorky vlasů, na nichž budou sledovat přítomnost rtuti, v moči se zajímají o stopy bisfenolů, ftalátů, pesticidů a dalších toxických látek.

Do kontaktu s bisfenoly přijde každý, jsou třeba na účtenkách. Problém je, že se míra škodlivosti obtížně určuje. Podle Krskové záleží, jak dlouho je člověk látce vystaven a jaké je její momentální množství v organismu.

Vliv na zdraví ale může být významný. „Nejznámější z bisfenolů je takzvaný bisfenol A, jehož přítomnost byla už Evropskou unií zakázána v kojeneckých lahvích,“ popsala Krsková.

„Jeho nebezpečnost spočívá v tom, že může v organismu napodobovat funkce hormonů a díky tomu narušovat tělu vlastní hormonální systém. Mohou také působit na nervovou soustavu, což u dětí může mít vliv na hyperaktivitu,“ přiblížila vědkyně.

S ftaláty je kontakt ještě intenzivnější. Objevují se v hračkách, vinylových podlahových krytinách, obalech potravin nebo třeba v měkkém plastovém sportovním vybavení. Přehnané vystavování se některým ftalátům přispívá k rozvoji obezity, astmatu nebo inzulinové rezistence.

Dvouletý výzkum je součástí evropského projektu PARC (Partnerství pro hodnocení rizik chemických látek), do kterého je zapojeno dalších 28 států. Jak na tom Češi jsou, bude jasné po roce 2026, kdy státy skončí se sběrem dat. Zohledněn bude i vliv sezonnosti nebo životního stylu lidí.

„Obecně má tento evropský projekt podpořit společnou strategii nulového znečistění, která se týká i naší republiky. Doufáme, že pokud bychom u některé ze sledovaných látek zjistili zvýšené hodnoty, bude následně možné zhodnocení a případně nastavení opatření ke snížení expozice pro populaci v dané oblasti,“ upřesnila Krsková.

Že jde o osvědčený postup, se v minulosti několikrát prokázalo. Některé toxické látky monitoruje SZÚ u dětí i dospělých už třicet let.

Efekt správně zacílených opatření se projeví až s odstupem let, přínos je však evidentní. Vidět je to u zákazu olovnaté složky v benzinu, k níž v Česku došlo v roce 2000. „V pozdějších letech je patrný pokles přítomnosti olova v krvi u dětské i dospělé populace,“ upozornila Andrea Krsková.

Zatímco v roce 1995 byly hladiny olova v krvi dospělých na hodnotě 48, o dvacet let později je to pouhých šestnáct mikrogramů na litr.

Podobný vývoj měl i zákaz používání chlorovaných pesticidů v 70. letech minulého století. „Dlouhodobě sledujeme jejich přítomnost v mateřském mléce a i tam je v průběhu let vidět jejich významný pokles. Tyto látky jsou navázány na tukovou tkáň člověka a z organismu se vylučují pomalu, pokles je pozvolný,“ vysvětlila.