Článek
„Pozorujeme, že se zásadně změnily hodnoty předávané v rodinách. Zatímco před dvaceti lety byl na prvním místě respekt k ostatním lidem, dnes na žebříčku významně poklesl. Objevuje se ale nová kategorie ‚úcty ke mně‘,“ řekla výkonná ředitelka Českého výboru pro UNICEF Pavla Gomba s poukazem na srovnání s šetřením provedeným v roce 2001.
V roce 2001 uvedlo respekt k ostatním mezi hodnotami předávanými v rodině 77 procent dětí, druhá nejčastější byla pravdomluvnost a následovala sebekontrola. V následujících průzkumech už děti úctu k jiným lidem tak často neuváděly, letos ji zmínilo 35 procent.
„Trochu se vytrácí úcta ke starším. Někde byla dříve přehnaná, ale dnes se to možná až moc převrací,“ komentoval zjištění psycholog Jaroslav Simon.
Kategorii, kde děti uvádějí úctu k nim samotným, zaznamenali výzkumníci už v roce 2017, kdy ji zmínilo dvanáct procent dětí. Letos číslo vzrostlo na 16 procent. „Před dvaceti lety tato kategorie vůbec nebyla. Nastiňuje to autentický obraz o tom, jaké změny nastaly ve společnosti,“ řekla Gomba.
Mladí lidé jsou například mnohem ostřejší v přístupu k práci, chtějí ji dobře zaplatit. Osobně je za to obdivuji
Dětští psychologové vidí příčinu v proměně společnosti spojené s rozvojem digitálních technologií. „Děti dnes získávají hodnoty v odlišném světě než jejich rodiče,“ sdělil Novinkám psycholog Pavel Brenkus, který se věnuje rodinné terapii.
„Vliv sociálních sítí a digitálních technologií vede k přesunu kontaktů z fyzického světa do virtuálního. Děti mohou být více zaměřené na sebe, protože se jim snižuje schopnost komunikovat a přizpůsobovat se v reálném světě,“ domnívá se Simon.
Generační propast
Brenkus upozornil, že samotná povaha doby je sebestředná, ale nemusí to být na škodu. „Mladí lidé jsou například mnohem ostřejší v přístupu k práci, chtějí ji dobře zaplatit. Osobně je za to obdivuji, neboť generace Husákových dětí, do které patřím, tohle neuměla,“ uvedl.
Společnost podle něj však výrazněji než dříve trpí tzv. generační propastí, která s respektem souvisí. „Starší lidé mají vštípené některé moudrosti, které již nefungují. V práci se jim dříve vyplatilo mlčet a počkat si na ocenění. To už dnes zkrátka neplatí, pokud se neozvete, nikdo vám nic nedá, a děti to vidí. Starší generaci poté frustruje, že je vlastně neposloucháme,“ dodal Brenkus.
Psycholog oceňuje, že děti chtějí být respektovány, může se to ovšem odrazit v problémech s autoritou. „Pokud nenarazíte na hranice, tak vlastně nevíte, kde se pohybovat,“ dodal.
S důležitostí nastavení rolí v rodině souhlasí také Simon. „Dítěti by mělo být dovoleno projevovat názory i nesouhlas, ale mělo by zároveň ctít rodinou hierarchii. Někteří rodiče se své role vzdávají, třeba proto, že jejich vlastní rodiče byli příliš přísní,“ upozornil.
Průzkumy Mladé hlasy mapují subjektivní názory dětí od devíti do sedmnácti let v několikaletých odstupech už od roku 2001. Vzorek průzkumu je reprezentativní pro Českou republiku.