Učitelé loni ostrouhali

Jak ukázala ministerská analýza zaslaná ve středu Právu, platy učitelů, které vláda označuje za prioritu, se loni zvýšily jen o 0,8 procenta, ačkoliv tarify se zvedly o dvě procenta. Z toho plyne, že kantoři přišli o odměny.

V úhrnu všem pedagogům se loni zvedly platy dokonce jen o 0,3 procenta.

Průměrný plat všech pedagogických pracovníků loni činil 45 154 hrubého, což při porovnání s loňskou průměrnou mzdou 40 353 korun činí jen 112 procent. Kantoři brali v průměru 48 204 korun, a tedy 120 procent průměrné mzdy v zemi.

Vládní poslanci počítají s tím, že podle zákona by do škol od roku 2024 šel takový objem peněz, aby platy pedagogů v průměru odpovídaly 130 procentům průměrné mzdy v zemi. Ale ne všech pedagogů, jak vláda původně slibovala, nýbrž pouze přímých vyučujících, tedy učitelů.

Další pedagogické síly jako vychovatelky v družinách, dětských domovech, asistenti, trenéři či speciální pedagogové a školní psychologové koaliční pozměňovací návrh vylučuje.

Podle ministerstva školství do rozdělování peněz ve školách loni zasáhly nečekané vlivy, které ovšem z vyhlášené priority přilepšit kantorům udělaly prázdnou proklamaci.

„Důvodem snížení tempa růstu platů byl i dynamický růst počtu asistentů pedagoga, a to včetně těch ukrajinských,“ napsala Právu mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Pokud tedy musí ředitel přijmout nečekaně více zaměstnanců, musí jejich mzdy pokrýt ze složky určené na odměny. Ty činí podle starších statistik v průměru asi pětinu mezd.

Z tohoto balíčku však ředitel vylepšuje nejen nízké mzdy vychovatelek a trenérů, ale i nepedagogických pracovníků, jako jsou kuchařky, školníci, uklízečky a hospodářky. Při vysoké inflaci se tak odměny často rozplynuly směrem k nejhůř placeným zaměstnancům.

Nástup nových pracovníků ve školství rovněž sehrál roli. Loni v regionálním školství, tedy v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách, působilo na 286 tisíc zaměstnanců, tedy o deset tisíc více než v roce 2021.

„Z nich bylo v přepočtu 207,1 tisíce pedagogických pracovníků a z nich 154,3 tisíce přepočtených osob učitelů. V regionálním školství dochází také v posledních letech ke každoročnímu nárůstu celkového počtu dětí a žáků,“ poznamenala Lednová.

Dalším faktorem, který může ovlivnit situaci, je fakt, že koalice chce pro ostatní pedagogické pracovníky připravit nové tarifní tabulky. Pakliže se budou navyšovat, což by se mělo výrazně dotknout školních psychologů a speciálních pedagogů, opět se bude vše platit ze společného balíku, a tedy z odměn na úkor kantorů.

Původní vládní návrh byl velkorysejší a transparentnější, co se týče propočtů růstu mezd. A opozice to neváhala včera koa­ličním poslancům zopakovat.

„Původní programové prohlášení vlády garantovalo upravit platy všem pedagogickým pracovníkům tak, aby odpovídaly 130 procentům průměrné mzdy. Kabinet to pak upravil tak, že to bude garantováno jen učitelům. Nedivím se, že školské odbory jsou z náhlého obratu zděšeny,“ řekla šéfka klubu ANO Alena Schillerová.

„Vláda vnáší mezi pedagogy dělení na dvě kategorie. Vedlejší pedagogické profese mají být hozeny přes palubu,“ tepala pětikoalici.

Jak připomněla Jana Berkovcová (ANO), proti úpravě se vymezila většina profesních pedagogických organizací i ředitelů škol. Pavel Klíma (TOP 09) se ohradil proti jejímu osočení, že koaliční návrh dělí pedagogy do „dvou kategorií jakosti“.

„Vážím si práce vychovatelů, asistentů, ale zodpovědně říkám, že zaměstnanci se středoškolským vzděláním nemusí mít garantováno 130 procent,“ řekl poslanec. Podle něj by se na platy v regionech mohlo najít až 15 miliard korun. A podle plánových propočtů by to mohlo i stačit.

Třetí čtení zákona o pedagogických pracovnících bude pokračovat v pátek.