Učitelé dostanou výrazně přidáno

„Je tam vidět navýšení o dva až tři tisíce na každého. U nepedagogických pracovníků to dělalo taky dva až tři tisíce,“ potvrdila Právu ředitelka ZŠ a MŠ Stará Ves nad Ondřejnicí na Ostravsku Yvetta Kunzová. Přizvukoval jí i Karel Žemlička ze Základní školy Pardubice-Spořilov. „Řádově jde o tisícovky navíc,“ řekl Právu.

Kunzová si také pochvaluje další novinku, která potěší učitelky z její mateřinky. „V tomto kalendářním roce budou dosud neproplácené překryvy zřejmě pokryty,“ řekla s odkazem na letitý nešvar, kdy učitelky ve školkách musí být kolem poledne ve třídě dvě, ale rozpočet zahrnoval pouze jednu. „Od prosince už máme zažádáno o dotace na tyto překryvy,“ poznamenala.

Hrubá mzda roste kantorům už několik let v řadě. Předloni to bylo o 15 procent, přičemž celá částka šla na tarify. Loni to bylo opět 15 procent, ale do základu šly jen dvě třetiny a zbylá třetina na odměny. V první polovině minulého roku se tak průměrná hrubá mzda učitele vyšplhala na 36 224 korun.

Nicméně letos se dynamika růstu mezd přibrzdila. Ministerstvo přidá kantorům na tarifech osm procent a zbytek z 11miliardového navýšení má jít na odměny.

V tarifní tabulce bývá nejvyšší zastoupení ve 12. platové třídě staršími učiteli. Například kantoři s praxí od 27 do 32 let měli loni základ 36 460 měsíčně, letos si polepší o tři tisícovky na 39 380 měsíčně.

Příští rok mají kantorské platy vzrůst o dalších devět procent. Vláda se zavázala, že do konce roku 2021 budou průměrné hrubé mzdy kantorů činit minimálně 45 tisíc hrubého. To, o kolik se nyní navýší nenárokové složky platu, není zatím jisté vzhledem k tomu, že celá školská soustava zažívá jednu z nejvýraznějších změn od vzniku ČR.

Reforma financování má zásadně proměnit fungování škol, zejména rozdělování peněz učitelům a školám, ale dopady to bude mít i na výuku. V minulosti totiž měly silné slovo při rozdělování financí krajské úřady. A ty s balíkem určeným na odměny mohly šachovat tak, že do škol dorazil hubenější, než jak ho vypravilo ministerstvo. Reforma financování však vliv krajských úřadů oseká.

Kromě jiného se ruší normativní systém, jehož výši si mohly kraje určovat. To znamená, že se tím omezí mezikrajské rozdíly ve financování školství, protože normativy se na různých místech republiky značně lišily. Jednak se přestane brát ohled na počet žáků, na něž se normativy vztahovaly, jednak se budou brát víc na zřetel odučené hodiny kantorů.

V důsledku toho už nebudou školy nuceny tlačit do tříd co nejvíce dětí, ale leckde si třeba otevřou novou třídu, kam děti z přeplněných tříd rozředí. A s novým učitelem bez obav o jeho vyplácení. Naopak vznikne tak prostor častěji dělit hodiny, aby se tak posílil individuální přístup k žákům.

Dělené hodiny jsou třeba běžné u výuky cizích jazyků, nyní to bude možné i u ostatních předmětů, třeba u matematiky, kterou učitelé často nestíhají důkladně probrat.