Učitelé dětí z ghett mají dostat tisícovky navíc

Vyčerpaným učitelům by mohla zvýšit motivaci zůstat za katedrami a také přilákat další kvalifikované posily. Znalci terénu jsou ale skeptičtí, oceňují jiná opatření nebo by rádi zavedli radikálnější postup.

Jak by se učitelům náročná práce odrazila na výplatnicích, popsal v pondělí na konferenci Národního pedagogického institutu ředitel ministerského odboru pro rovné příležitosti ve vzdělávání Jan Vöröš Mušuta.

„Školy identifikované jako působící ve znevýhodněném prostředí budou zvýhodněny v nadtarifní složce platu. A to tak, že v řádu vyšších jednotek procent celkového platu,“ řekl.

Podle nedávné zprávy Českého statistického úřadu pobírali učitelé loni v průměru 49 058 hrubého. Pokud by si kantoři z problémových škol polepšili alespoň o pět procent, v průměru by dostávali skoro o 2500 víc. Pokud by navýšení činilo až devět procent, jednalo by se o částku kolem 4400 korun.

Při výpočtu bude záležet na složitém mechanismu, který bude zohledňovat například podíl dětí ze sociálně zanedbaného prostředí, velikost školy a podobně.

Právě školy ze sociálně vyloučených lokalit či v okrajových regionech se s nedostatkem kvalifikovaných učitelů potýkají dlouhodobě, což se podle zpráv České školní inspekce neblaze podepisuje na vzdělávacích výsledcích.

Novela má také zajistit daným školám zvýšené úvazky na školní psychology a speciální pedagogy. Možné je i zavedení další podpůrné pozice - sociálního pedagoga.

Výhodou mají být i navýšené prostředky na takzvané ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), odkud mohou školy čerpat například na pomůcky, učebnice, výlety a dopravu.

Podle Karla Garguláka z agentury PAQ Research by vyšší odměny mohly mít jen omezený vliv. „Mohlo by to být motivační, ale je otázkou, jak moc peněz se na to uvolní,“ řekl Novinkám.

Zásadní dopad očekává od ostatních opatření. „Myslím si, že by to chtělo více peněz do ONIV, aby byly odstraňovány materiální bariéry. A potom jsou důležité podpůrné pozice. Kdyby došlo i na sociálního pedagoga, bylo by to úplně super,“ uvedl.

K novele je skeptický ředitel ZŠ Janáčkovo náměstí v Krnově Karel Handlíř, který se problematice sociálně znevýhodněných žáků věnuje dlouhodobě. „Nic z toho situaci nevyřeší. Máme hlavně zajistit, abychom neměli segregované školy, které jsme vytvořili,“ řekl Novinkám.

Podle něj pár tisíc nepřiměje učitele působit na problematické škole, pokud si bude moci vybírat. Výraznou změnu nevidí ani v další podpoře.

„Peníze navíc pomohou, ale taky zabetonují tento stav. Musíme cíleně desegregovat, aby nebyly školy s pětadvaceti a více žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí. Mám-li chudinskou oblast, tak ji rozdělím do ostatních škol, zajistím dopravu a terénní pracovníky, kteří je do školy doprovodí. Problém nevyřeší sociální pedagog ani tisícovka pro učitele. Vyřeší to smíšené prostředí, kde budou děti ze všech rodin,“ uzavřel.