Článek
Sedmnáctimiliónovou investici po dokončení opravy splatí Sdružení pro Vízmburk pomocí na třetí pokus přiklepnuté dotace, darů a stále živé transparentní sbírky Daruj stovku.
Hejna to takhle chtěl
Hradu v lese nad Havlovicemi přezdívanému podkrkonošské Pompeje, dominuje od konce zimy klapot zednických kladívek. Řemeslníci kladou kámen ke kameni pod taktovkou památkářů.
„Musíme dodržovat přísně daný postup. Pískovcové kameny kladívky upravujeme a pokládáme tak, jako někdejší stavitelé. Aby to zkrátka lícovalo. Jinak je to zedničina, jako každá jiná. Jenom zajímavější,“ přiblížil zedník Milan práci na hradních hradbách.
Zahrada hradu Pernštejn se probouzí k životu
Oprava probíhá v intencích představ zakladatele české archeologie středověku Antonína Hejny (1920-1986). Rodák z Úpice, jenž na Vízmburku podnikal klukovské výpravy, vydupal Slezany pobořený hrad před půlstoletím doslova ze země.
Existenci hradu ze 13. století, zprvu v držbě rytíře Tasa z rodu Pánů erbu zlatého třmene, naposledy vlastněný pány z Dubé, málokdo čekal. Vízmburk, považovaný archeology za bezcenné rumiště, zůstal zakonzervovaný pod nánosem zeminy v podobě z roku 1447, kdy podlehl zkáze.
„Hejna to takhle chtěl. Stačil vypracovat studii, jak hrad zpřístupnit lidem. Jdeme v jeho stopách. Škoda, že zemřel, a nikdo z památkářů tehdy nepřevzal štafetu,“ tvrdí šéf vízmburského spolku Balcar.
Rekonstrukce hradu zdaleka nevrátí původní tvář. Díky staletím pod zemí unikátně zachovalou zříceninu čeká nová střecha. Zmizí lešení podpírající po desetiletí provizorní prkenné zastřešení.
„Původně byl hrad včetně pobořené věže a zřejmě dvoupodlažního paláce o možná dvacet metrů vyšší. Vízmburku vrátíme vzhled ze sedmdesátých let minulého století, kdy byl objeven. Opravíme zdi, které během archeologického výzkumu popadaly. Hrad bude stabilní a odolný proti půdní erozi. Hotovo musí být do konce května 2021, abychom mohli proinvestované peníze přikrýt dotací. Jediné, co z toho budeme mít, bude pocit z dobře vykonané práce,“ popsal Balcar, jenž na veřejnosti zpřístupněném Vízmburku nevylučuje komerční akce v podobě komorních koncertů nebo divadel.
Památkáři chtějí prodloužit sezonu
„Pokud něco vyděláme, půjde všechno zpět do hradu, tak jako tomu bylo doposud,“ dodal. Uvnitř zastřešeného hradu vnikne expozice přibližující husitské války a hodovní síň z první poloviny 15. století.
„Žádné objevy už nečekáme. Slezané všechno cenné kdysi pobrali,“ podotkl Balcar.
Spolek počítá i s naučnou stezkou do polské obce Ząbkowice Śląskie, odkud přišla na Vízmburk zkáza. Stezka propojí devatenáctku historických objektů v česko-polském příhraničí.