Účinné proti povodni jsou jen Orlík a Lipno, říká hydrolog

Nevím o žádném rozhodnutí, které by bylo vyloženě špatné. Diskutovalo se například o odpouštění přehrad či včasnosti budování protipovodňových zábran. Nelze tu vidět jednoznačné chyby, jen se informace ne vždy dostaly ve správnou chvíli na správné místo. Minimálně v centru Prahy se protipovodňové zábrany začaly budovat včas – tedy v době, kdy voda začala natékat. Rezerva zde byla více než dostatečná.

Dělají, co mohou. Na povodních, které zde v posledních dvou dekádách proběhly, je vidět, jak se systém protipovodňové ochrany zlepšil. Při povodních v roce 1997 byla spousta obětí i kvůli tomu, že s podobně velkou událostí nebyly tehdy žádné zkušenosti.

Po této události se vybudoval funkční systém krizového řízení, díky němuž byl v roce 2002 počet následků na životech mnohem menší, i když ekonomická škoda byla nesrovnatelně vyšší.

I z těchto povodní vyplyne poučení, spousta věcí se bude ještě zlepšovat. Důležité ale je, že systém, který se tu vybudoval, sice má svoje mouchy, ale jako celek funguje dobře.

To je jeden z problémů hrází a vodních děl obecně. Každé dílo má manipulační řád a existují různé způsoby užití – například protipovodňová ochrana, rybářství či rekreace. Tyto způsoby využití mají různé priority, a pokud např. má vyšší prioritu rybářství či rekreace, tak možnosti manipulace při povodni je omezená.

Když si vezmete Vltavskou kaskádu, Orlík a Lipno jsou prakticky jediné přehrady, které mohou účinně fungovat v rámci protipovodňové ochrany. Naproti tomu například rybníky, které neumožňují rychlou manipulaci s hladinou, mohou naopak problém zhoršovat.

Je to rozumné rozhodnutí, které však má samozřejmě dočasný efekt. Vltavská kaskáda je nyní téměř plná. Pokud se podaří povodňovou vlnu rozložit v čase, a snížit tak úroveň kulminace, je to přesně ten účel, který mohou přehrady při povodni plnit.