Uchazeči o Hrad o stranická referenda nestojí

„Do referenda zařadíme kandidáty, kteří budou chtít, aby tam zařazeni byli. Uvidíme, jak to dopadne,“ sdělil Právu šéf ČSSD Milan Chovanec. Stejně jako ANO chystá soc. dem. hlasování svých členů po volbách do Sněmovny.

Ani jedna ze stran zcela neodmítla ani to, že by postavila vlastního kandidáta. Otázka však je, zda by to stihla v časové tísni. Volby do Sněmovny se konají 20. a 21. října, kandidáti na prezidenta se musejí přihlásit do volby nejpozději 7. listopadu. První kolo volby prezidenta proběhne o 66 dní později, tedy 12. a 13. ledna 2018.

„Postup sociální demokracie je mimořádně komický. Na kandidáty se mají ptát členů strany, ne kandidátů. Tak ať tak učiní,“ reagoval na plán soc. dem. mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček.

Zeman, kterého ČSSD podpořila v roce 2013 ve druhém kole volby, prozatím nasbíral kolem 60 tisíc podpisů občanů na petice za svou opětovnou kandidaturu. Nutná hranice je 50 tisíc. Veřejně jej podporuje Strana práv občanů, v níž je dosud čestným předsedou.

Do referenda se nehrne ani Michal Horáček, který svou kandidaturu může prozatím opřít o víc než 80 tisíc podpisů.

„Dávno jsem řekl a neustále to opakuji: o podporu stran či hnutí se neucházím a ucházet ani nebudu. Nechci být nikomu dlužen nic, co bych musel splácet,“ sdělil Právu.

„Vnitrostranické referendum může pořádat jakákoli strana. Jestli chtějí uvádět i moje jméno a nebude z toho pro mě plynout žádný závazek, nemám důvod jim v tom bránit,“ dodal Horáček.

Jiří Drahoš, kterého už veřejně podpořilo hnutí STAN nebo lidovci, si zatím nechává otevřená vrátka. Klepat na dveře ČSSD nebo ANO se však prý nechystá. Svou účast v prezidentské volbě má pojištěnou hlasy 80 tisíc petentů.

„Pana profesora ve věci stranického referenda nikdo neoslovil. Jelikož nezná podmínky ani to, jakým způsobem bude strana zjišťovat, který kandidát zájem má, nemůže se k tomu zatím vyjádřit,“ řekla Právu Drahošova mluvčí Lenka Pastorčáková.

„Obecně tedy stále platí, že ho případná podpora demokratických stran těší, ale aktivně o ni neusiluje, jelikož chce zůstat nadstranickým kandidátem,“ dodala.

Ani lékař a aktivista Marek Hilšer, který prozatím nepřekročil nutnou hranici 50 tisíc podpisů, figurovat v referendech ANO a soc. dem. nechce. „Nemám,“ odpověděl stručně na otázku Práva, zda projeví zájem o účast v hlasování.

Stejně tak do vnitrostranických hlasování ANO a ČSSD nechce být zařazen ani výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, kterého do boje o prezidentský úřad vysílají Realisté.

„Považuji to za show. Nemám zájem být kandidátem ani ČSSD, ani ANO. Mám nominaci Realistů, jejichž jsem členem. Chci získat důvěru občanů. Považuji vnitrostranická referenda za zbytečná,“ řekl Právu.

Senátor a teplický primátor za ODS Jaroslav Kubera stále neví, jestli bude kandidovat. Pokud ano, opře se o podpisy 19 senátorů, které má již v kapse. Mezi nimi je prý i několik členů ČSSD.

„Ale to neznamená, že bych neuvítal každý hlas v samotných volbách,“ řekl Právu Kubera. „Já myslím, že poté, co proběhnou volby do Sněmovny, nastane takový fičák, že na referendum nebude mít ČSSD čas,“ podotkl.